Studie: Výdaje obcí bez Prahy loni poprvé od roku 2010 převýšily jejich příjmy

Ekonomika
6. 5. 2026 23:22

Výdaje obcí bez započtení Prahy byly loni poprvé od roku 2010 vyšší než jejich příjmy, rozdíl činil devět miliard korun. Výsledek souvisí s růstem investiční aktivity obcí. Jejich kapitálové výdaje narostly proti roku 2024 o 26 procent na 132,5 miliardy korun. Obce na investice daly 34 procent příjmů, což je nejvyšší podíl po roce 2012. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

Výdaje obcí kromě Prahy v minulém roce dosáhly 395 miliard korun, proti roku 2024 byly o 14 procent vyšší. Příjmy meziročně vzrostly o pět procent na 386 miliard Kč.

"Výdaje obcí bez Prahy v minulém roce vzrostly dvojnásobným tempem než v roce 2024. Zvýšení objemu kapitálových výdajů o téměř 28 miliard korun je pozitivním jevem, protože obce ve větší míře nasměrovaly své dříve nahromaděné úspory do staveb v oblasti školství, sportu, bydlení, kultury, dopravy nebo vodního hospodářství," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Objem finančních zdrojů, které měly obce bez Prahy z příjmů daného roku k dispozici na financování investic, zůstal meziročně na 123,2 miliardy Kč. Částku tvoří provozní přebytek 84,7 miliardy Kč, investiční dotace 29,4 miliardy Kč a kapitálové příjmy, které obce získávají prodejem majetku 9,1 miliardy Kč. Změnila se však struktura finančních zdrojů. Zvýšil se objem investičních dotací a příjmů z prodeje majetku, naopak kleslo provozní saldo.

"Schodek rozpočtu obcí v roce 2025 byl důsledkem vyšších investic, které obce financovaly mj. na dluh a z úspor. Nejrychleji rostly kapitálové výdaje ve školství, v oblasti sportovních zařízení a bydlení. Prioritami výdajové politiky obcí byly v loňském roce sport s růstem o 27 procent, vzdělávání s růstem o čtvrtinu a sociální služby s růstem o 23 procent," dodala Kameníčková.

Po roce 2010 se objem úspor obcí bez Prahy poměrně rychle zvyšoval. V loňském roce však nastal obrat a úspory klesly na 214 miliard korun, tedy o dvě procenta proti roku 2024. Přitom v roce 2024 vzrostly o osm procent, o rok dříve dokonce o 15 procent. Do nižšího objemu úspor se promítly právě vyšší výdaje na investice.

Z dlouhodobějšího pohledu se objem peněz obcí na jejich bankovních kontech mezi lety 2020 a 2025 zvedl o 70 miliard, tedy o 48 procent. Ve stejném období dosáhl růst příjmů obcí 42 procent. Míra úspor, tedy poměr peněz na bankovních účtech k příjmům, loni klesla na 55 procent z 60 procent v roce 2024. V roce 2013 dosahovala míra úspor 36 procent.

Část investic financovaly v loňském roce dluhem, který se meziročně zvýšil o 11 procent na 62 miliard korun. Míra zadlužení, tedy podíl objemu dluhu na příjmech, obcí bez Prahy dosáhla 16 procent. V roce 2013 to bylo téměř dvakrát tolik.

Obce v minulém roce získaly na příjmech ze sdílených daní 261,9 miliardy Kč, meziročně o zhruba 12 miliard Kč více. Daňové příjmy tak rostly více než dvojnásobným tempem proti roku 2024. Nejvýrazněji, o 11 procent, se v minulém roce zvýšily příjmy z daně z příjmu právnických osob.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

Elektrárna Dlouhé Stráně je technickým i přírodním unikátem

Ekonomika
20. 6. 2026

Firmy Federal a Remington ze skupiny CSG získaly kontrakt od FBI za 77 milionů USD

Ekonomika
19. 6. 2026

ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta, Babiš to předtím kritizoval

Ekonomika
18. 6. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ