Půdní sucho v Česku nabírá na intenzitě a podle odborníků už lze přirovnat k tomu, jaké panovalo v Česku například od začátku roku 2018.
Čtvrtina území republiky je nyní zasažena extrémním suchem, tedy nejvyšším stupněm sucha. Deficit srážek je od začátku letošního roku výrazný, uvádí odborníci z projektu Intersucho. Třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha. Předpověď pro dalších devět dnů šanci na zásadní zlepšení nedává.
Sucho už nyní dělá značné problémy zemědělcům i lesníkům. Pro některé polní plodiny může být dlouhotrvající sucho kritické, limitující je pro nové lesní výsadby a výrazně se zvyšuje riziko lesních požárů. Dalším negativním faktorem pro zemědělce jsou noční mrazy, které se v některých částech republiky vyskytly v posledních dnech několikrát a ještě nekončí.
Jen desetina území nemá problém se suchem
Pouze na 11 procentech území se nyní sucho v půdě do jednoho metru nevyskytuje. Odborníci míru sucha hodnotí tak, že porovnávají aktuální stav s průměrem v letech 1961 až 2015.
Nejhorší situace je proti průměrnému stavu v širší oblasti Jeseníků, ve značné části Pardubického kraje a kraje Vysočina, stejně tak v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Velmi málo vody je i v půdě na jižní Moravě, kde je sucho běžným jevem.
Velmi špatná situace je lokálně i na řadě dalších míst republiky. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů. Relativní nasycení už na velké části území kleslo pod 50 procent, v části jižní Moravy i pod 30 procent. "Hodnoty pod 50 procent znamenají pro vegetaci mírný stres, pod 30 procent se začínají omezovat procesy růstu," uvedli odborníci projektu Intersucho.
Není sníh, není déšť
Současné sucho je důsledkem slabé sněhové pokrývky v zimě i celkového nedostatku srážek od začátku roku. Klimatolog Pavel Zahradníček uvedl, že "napadla pouze třetina sněhu proti obvyklým podmínkám (1961-2000), v nížinách dokonce pětina, na horách polovina". A podle informací meteorologů spadlo od začátku roku do 11. května na většině území méně než 75 procent průměru za roky 1991 až 2020 a ve velké části kraje Vysočina a Pardubického kraje dokonce méně než 50 procent.
Na polích se nedostatek vláhy podle zpravodajů Intersucha projevuje tak, že strádají porosty ozimů a začínají strádat i jarní výsevy obilovin, luskovin či hlavně máku nebo cukrové řepy. Sucho se projevuje také na vzcházející kukuřici a vysázených bramborách. Nepříznivé podmínky jsou i pro hnojení. "V této fázi vývoje rostlin by bylo potřebné dostat u ozimých plodin ke kořenům dusík, k čemuž chybí dostatek srážek," uvedli.
Problematické začíná být také požární riziko. Podle webu FireRisk už bude ve středu zhruba ve více než polovině republiky platit středně vysoké riziko šíření požáru a lokálně i vysoké riziko. Snížit by je mohly až víkendové srážky.
