Odbory odmítají vládní návrh nové definice zaměstnání v chystaném zákoně o platformové práci. Podle ČMKOS předloha oslabuje ochranu statisíců pracovníků a otevírá prostor pro švarcsystém. Zaměstnavatelé naopak obhajují flexibilitu, kterou by přísnější pravidla omezila. Norma má do české legislativy přenést směrnici EU.
Odbory odmítají návrh nové definice zaměstnání v chystaném zákoně o platformové práci. Podle nich by snížila ochranu pracovníků a vedla k rozšiřování švarcsystému. Žádají zachování nynější úpravy takzvané závislé práce. Sdělila to Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Vláda by mohla předlohu projednat po prázdninách. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza už dřív sdělil, že u platformové práce je podstatná flexibilita, kterou by převádění do zaměstnaneckého poměru omezilo či vzalo.
Chystaný zákon má do české legislativy přenést směrnici EU o zlepšení podmínek při práci přes platformy. Ta počítá s vyvratitelnou domněnkou zaměstnání, pokud platforma pracovníka řídí a kontroluje. Při řízení algoritmy má být lidský přezkum a možnost obrany. Na uvedení do praxe do letošního 2. prosince měly členské státy přes dva roky, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně řekl, že ČR připraví minimalistickou verzi, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé. Ti to ocenili. Podle odborů návrh minimalistický není a dopadá na všechny pracovníky a obory.
"Požadujeme zachování současné definice závislé práce, řádnou transpozici evropské směrnice o platformové práci a důsledné vymáhání platných pravidel," uvedla ČMKOS.
Podle zákoníku se závislá práce dělá osobně, při podřízenosti zaměstnavateli, podle jeho pokynů a jeho jménem. Podle navrhované definice je pracovník podřízený tehdy, pokud současně práci dělá v určené pracovní době, zaměstnavatel mu ji organizuje, kontroluje ji a dává k ní pokyny.
"Pokud zaměstnavatel šikovně zamaskuje jediný ze znaků nadřízenosti, může tvrdit, že nejde o závislou práci. Člověk zůstane ekonomicky závislý, začleněný do podniku a bez skutečné možnosti určovat cenu či podmínky. Nebude nezávislým podnikatelem, bude pracovat v závislém postavení, ale bez jakékoli ochrany," uvedla ČMKOS. Poukazuje na to, že přes platformy pracují vedle kurýrů či řidičů i programátoři, administrativní síly, designéři, pečovatelé, lektoři či umělci. Při falešném podnikání by neměli pravidelnou výplatu, příplatky, placenou dovolenou, náhrady v nemoci, odstupné při propuštění, podporu v nezaměstnanosti či slušný budoucí důchod a stát by přišel o peníze z odvodů statisíců lidí, píše centrála. "Švarcsystém není inovace. Je to starý trik, nyní jen v digitálním kabátě," podotkl předák ČMKOS Josef Středula.
Podle šéfa svazu obchodu Prouzy by plošné převádění do zaměstnaneckého poměru platformovým pracovníkům omezilo či vzalo flexibilitu. "Mladí lidé nechtějí být svazováni zastaralými pravidly zákoníku práce, ale chtějí se svobodně rozhodovat, kdy, kde a pro koho pracují," sdělil už dříve Prouza.
Podle podkladů k normě v Česku přes digitální platformy pracuje až 546.000 lidí. Z nich 139.000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdne či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257.000 osob, nárazově a příležitostně 150.000. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) si přes platformy aspoň jednou měsíčně vydělává zhruba 145.000 lidí.
Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce s okamžitou výpovědí i na budoucí minimální důchod.
