Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, se po izraelsko-americkém útoku na Írán téměř zastavil. Úzkým mořským koridorem přitom běžně proudí asi pětina globálních dodávek ropy a třetina LNG, především do Asie. Výpadek dopravy vyvolává obavy z růstu cen i z narušení zásobování, přestože část exportu lze vést alternativními ropovody mimo průliv.
Hormuzský průliv je klíčový pro přepravu energetických surovin. Nachází se mezi Perským a Ománským zálivem, který je součástí Arabského moře. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě. Průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a více než 30 procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí také asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG). Průliv je dlouhý zhruba 165 kilometrů, jeho šířka se pohybuje v rozmezí 33 až 96 kilometrů a maximální hloubka dosahuje 220 metrů.
Denně jím projdou desítky milionů barelů ropy
Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až 20,8 milionu barelů ropy a kondenzátu. V roce 2024 činil tok ropy průlivem podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) v průměru 20 milionů barelů denně. Pro srovnání, podle odhadu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celková spotřeba ropy v roce 2024 činila více než 102 milionů barelů denně.
Dodávky paliv přes Hormuzský průliv směřují hlavně na asijské trhy. Podle odhadu EIA tudy předloni směřovalo 84 procent veškeré přepravy ropy a 83 procent přepravy LNG do Asie, zejména do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Podle údajů společnosti Vortexa přepravuje nejvíce ropy a kondenzátu Hormuzským průlivem Saúdská Arábie. V roce 2024 tvořil vývoz těchto paliv ze Saúdské Arábie 38 procent celkového toku ropy přes průliv. Nejvíce LNG přepravuje průlivem Katar, který patří k největším světovým vývozcům LNG na světě.
USA jsou méně závislé než dříve
Spojené státy podle EIA v roce 2024 dovezly ze zemí Perského zálivu přes Hormuzský průliv přibližně 0,5 milionu barelů ropy a kondenzátu denně, což tvoří asi sedm procent celkového dovozu ropy a kondenzátu do USA a dvě procenta spotřeby ropných kapalin v USA. V roce 2024 byl dovoz ropy do USA ze zemí Perského zálivu na nejnižší úrovni za téměř 40 let, jelikož se zvýšila domácí produkce a dovoz z Kanady.
Vojenské konflikty zasáhly tuto klíčovou trasu energetických dodávek již v minulosti. Například v 80. letech během konfliktu mezi Irákem a Íránem přepravu v průlivu narušil íránsko-americký spor známý jako válka tankerů. Za této války lodě amerického námořnictva eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzským průplavem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla. Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelením civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zabili tehdy 290 lidí. Incident na dlouhou dobu zhoršil už tak špatné íránsko-americké vztahy.
Írán hrozí uzavřením, ale nikdy k němu nedošlo
Írán Hormuz zatím nikdy neuzavřel. Pohrozil takovým krokem už v roce 2011, kdy na něj byly uvaleny sankce, ale nakonec od toho ustoupil.
Velké obavy z uzavření průlivu panovaly loni v červnu během tehdejšího izraelsko-amerického útoku na Írán. Náznaky, že by Teherán mohl zablokovat Hormuzský průliv, zasáhly ceny plynu a ropy. Trhy nakonec uklidnilo, že Írán nepřijal žádná opatření, která by narušila provoz tankerů s ropou a plynem v průlivu.
Sabotáže lodí a zadržené tankery
V Ománském zálivu, poblíž Hormuzského průlivu, bylo na jaře 2019 poškozeno šest obchodních lodí pravděpodobně minami. USA útoky připsaly Íránu, ten jakoukoli účast na útocích odmítl a věc označil za íránofobní kampaň ze strany USA. Írán poté sestřelil americký bezpilotní letoun, který byl údajně nad jeho územím. Následně se Írán v Hormuzském průlivu zmocnil britského tankeru s 23člennou posádkou, který propustil po 45 dnech.
Íránské revoluční gardy v tomto úzkém ústí Perského zálivu v posledních letech opakovaně zadržují obchodní plavidla, často s odvoláním na porušení námořních předpisů, včetně údajného pašování, technických přestupků či právních sporů. Podle amerického námořnictva Írán mezi roky 2021 až 2023 zaútočil či zabavil zhruba dvacítku mezinárodních přepravních lodí v Perském zálivu a v Hormuzském průlivu. Například loni v listopadu i v prosinci revoluční gardy zadržely zahraniční tankery, které podle nich vezly nelegální náklad.
Ropovody jako alternativa k průlivu
Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty (SAE) využívají i ropovody, které Hormuzský průliv obchází. Saúdskoarabská ropná společnost Saudi Aramco provozuje ropovod vedoucí do rudomořského přístavu Janbu s kapacitou pět milionů barelů denně s možností navýšení na sedm milionů barelů. Touto cestou dodává Saúdská Arábie ropu na evropské trhy. SAE využívají od roku 2012 ropovod s kapacitou 1,8 milionu barelů denně vedoucí přes písečné duny na západě emirátů do města Fudžajra v Ománském zálivu.
EIA v červnu 2024 uvedla, že v případě přerušení dodávek ropy přes Hormuz by se dalo využít přibližně 2,6 milionu barelů denně navíc z dosavadní nevyužité kapacity z ropovodů SAE a Saúdské Arábie.
