Liberecká zoologická zahrada zažívá mimořádně úspěšnou sezónu v chovu ohrožených dravců. Světový unikát představuje odchov mláděte orla nejmenšího, kterému se díky zdejším zkušeným chovatelům daří pravidelně množit jako jediné zoo na světě. Vedle vzácného orla se v Liberci vylíhla také trojice supů, kteří mají po zesílení zamířit v rámci reintrodukčních programů zpět do volné přírody na Balkáně.
Zoologická zahrada v Liberci má mláďata ohrožených dravých ptáků, orla nejmenšího a dvou druhů evropských supů - hnědého a mrchožravého. Podle mluvčí Barbary Tesařové tak zažívá mimořádně úspěšnou sezonu hnízdění dravých ptáků. U orla nejmenšího je liberecká zoo i jedinou na světě, které se ho daří pravidelně rozmnožovat. A některá z letošních mláďat supů obohatí populaci ve volné přírodě, budou zřejmě vypuštěna v horách na Balkáně.
Letošní mládě nejmenšího evropského orla je 15. potomkem libereckého chovného páru. Vylíhlo se první červnový den a podle chovatelů prospívá bez komplikací. To, že tento pár dokáže stále odchovávat mláďata, považují zdejší zoologové s ohledem na jejich věk za raritu. Samci i samici je přibližně 25 let, a jejich věk tak výrazně převyšuje hodnoty pro reprodukci uváděné v odborné literatuře.
"Orel nejmenší nepatří mezi druhy, které by byly v evropských zoologických zahradách běžně rozmnožovány. O to více si vážíme toho, že se nám daří dlouhodobě přispívat k zachování tohoto druhu v lidské péči. V posledních letech se našemu chovnému páru líhnou převážně samci, kteří jsou velmi cenní, protože samic je v zoologických zahradách více než samců. Jedním z možných vysvětlení může být i vysoký věk rodičovského páru," uvedl zoolog a kurátor dravců Zoo Liberec Jan Hanel. Liberecká zoo se chovu orla nejmenšího věnuje skoro 20 let.
Supí mláďata má liberecká zoo nyní tři, hnědý sup se vylíhl 30. května, 3. června mrchožravý a další mrchožravý 10. června. "Všechna mláďata přišla na svět v líhni. U ohrožených druhů dravců totiž chovatelé vejce po snesení odebírají a umisťují do líhně, aby zvýšili šance na jejich úspěšné vylíhnutí a odchov," uvedla Tesařová. Rodiče mladých dravců mezitím sedí na umělých vejcích, takzvaných podkladcích. Jakmile jsou mláďata dostatečně silná a přijímají potravu, vrací je chovatelé do hnízd pod jejich biologické rodiče. Obvykle to bývá šest dnů po vylíhnutí.
"Všechna letošní mláďata zatím prospívají velmi dobře. Ta, která jsme již vrátili pod rodiče, jsou vzorně krmena a rodiče se o ně pečlivě starají. Pokud bude jejich vývoj pokračovat bez komplikací, je velká pravděpodobnost, že budou ještě letos vypuštěna do volné přírody v rámci reintrodukčních programů na Balkáně a pomohou posílit tamní populace supů," dodal Hanel.
Liberecká zoo se pyšní jednou z největších kolekcí dravců v Evropě. Na svém kontě má řadu významných úspěšných odchovů a prvenství, jako je například evropský prvoodchov orla jestřábího, orla nejmenšího nebo v minulosti orla stepního či mořského. Dlouhodobě je také zapojena do projektu návratu dravců do volné přírody.
