Co stojí za rostoucí cenou vajec a nejen jich? Inflace, shodli se stínový premiér z hnutí ANO Karel Havlíček a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček z ODS v pořadu Téma TÝDNE na TV BARRANDOV. Kdo ji způsobil? To už bylo předmětem vášnivé debaty, kterou musel krotit moderátor Vladimír Pinker. Levnější mobilní volání a data si musí lidé usmlouvat, shodli se oba.
Podle Skopečka zdražují potraviny kvůli inflaci a některé pak kvůli zvýšené poptávce. „Je jasné, že před Vánoci bude dražší máslo, před Velikonocemi budou dražší vejce než ve zbytku roku. Všichni vidíme, že je nějaká vaječná krize i ve Spojených státech, ty je dovážejí a snaží se vztahovat vejce z celého světa, tak to samozřejmě v celém světě vede k nárůstu cen,“ řekl Skopeček.
V tom mu oponoval Havlíček, podle něj nejde jen o nabídku a poptávku. Pochopitelně je to otázka vstupů, například energie patří stále k těm nejvyšším v celé Evropské unii. Je to otázka konkurence, myslím tím zejména těch koncových hráčů, máme tady v podstatě sedm hyper-hráčů, kteří ovládají přibližně 70 % trhu, tak i to v tom nepochybně hraje svoji roli,“ řekl.
Babišova versus Fialova drahota
Hlavním viníkem růstu cen potravin byla podle obou inflace, sporné už, kdo za ní mohl. „Vzpomínáte si na kampaň v roce 2021? Na Babišovu drahotu? Tehdy, jsme my říkali, je to nefér, je to lež. Nemůžete přece ukazovat to, že když je inflace všude v Evropě někde kolem 5–6 %, tak prostě takhle zneužít té situace. Teď se podívejme, jsme v roce 2025 a vejce jsou o 75 % dražší než v roce 2021. A kdybych byl stejně nefér, tak bych použil slovo Fialova drahota. Nepoužiju to slovo, protože samozřejmě ten Fiala na to nemá zas až tak velký vliv,“ začal Havlíček.
Načež mu Skopeček vmetl: „Na konci vaší éry nastal trend vysoké inflace, který jsme zdědili a složitě jsme se s ním prali. Jsem přesvědčen, že z velké části vysokou inflaci způsobilo enormní zalívání peněz ekonomikou v době covidu. To byl hlavní díl toho, proč jsme si inflační vlnu v České republice zažili.“ To ale podle Havlíčka vyvrací podobný postup v okolních zemích. „Do ekonomiky v době covidu nedávala peníze jenom Česká republika, dávalo je také Německo, Rakousko, všechny země okolo nás, a my jsme byli plus minus na průměru tohoto.“
Podle Skopečka ceny potravin nejsou v tak vysoké. „Za 10 let ceny potravin v České republice podle dat Českého statistického úřadu vzrostly o 52 %. Průměr Evropské unie je 47 %, Maďarsko, které jste nám často dávali za vzor, to je přes 100 procent. Takže Česká republika na tom není v dlouhodobém srovnání, co se týče růstu cen potravin, nikterak dramaticky špatně,“ dodal s tím, že spíše než marže velkých prodejních řetězců, mají vliv na růst cen zpracovatelé potravin s monopolním charakterem.
„Jasně, ale samozřejmě je také trápí vysoká inflace, protože ta je tady za doby vaší vlády druhá nejvyšší z celé Evropy,“ reagoval Havlíček a pokračoval. „Součtová inflace je nejdůležitější, a ta je 31 %, přidávali jsme vám vládu v době, kdy jsme byli na průměru inflace Evropské unie – asi 5 %. A pozor, během jednoho roku jste byli skoro na dvojnásobku. Protože ostatní země začaly dělat v roce 2022 v rámci růstu cen energií regulatorní opatření, ať už ve smyslu včasného zastropování nebo ve smyslu jiných regulatorních opatření. Vy jste neudělali nic, v srpnu jste měli nejvyšší nárůst cen energií, na konci roku 2022 jste měli nejvyšší energetickou inflaci ze všech zemí OECD, a to bylo základem té inflace. Prostě jste to neodchytili,“ vyčetl Havlíček.
Načež se Havlíček i Skopeček rozvášnili do té míry, že následovaly asi dvě minuty nesourodého vzájemného obviňování, než se moderátoru podařilo dvojici politických matadorů zkrotit a přesměrovat na smířlivější téma debaty.
Nejdražší mobilní tarify v Evropě
Tím bylo bezkonkurenčně nejdražší mobilní a datové tarify v Evropě pro Čechy. „Jsme na úrovni Německa, těsně nad úrovní Rakouska, ale třeba Polsko je má výrazněji levnější. Vždycky se musíme ale dívat i na infrastrukturu, rychlost, kvalitu, co se buduje v České republice, z tohohle úhlu pohledu jsme jedna z nejlepších zemí. I když tímhle ceny neobhajuju,“ řekl Havlíček. Podle něj není prosté srovnání platby za gigabyte dat to hlavní. „Musíme se dívat na tarify, neomezená data a tak dál,“ reagoval s tím, že kvalita sítí je vyšší a je třeba využívat tlaku konkurence. „My jsme v situaci, kdy se můžeme připojit takřka kdekoliv, rychle, pohodlně a když jedu vlakem do Německa, když se dostanu na jejich území, tak mě tam internet nefunguje,“ říká Havlíček.
Chcete slevu? Řekněte si o ni
Skopeček i Havlíček se shodli, že jako nejúčinnější řešení vidí tlak zákazníků na operátory. „Něco jiného jsou katalogové ceny, všichni dobře víme, že když v uvozovkách pohrozíme stávajícímu dodavateli mobilních a internetových služeb, že přejdeme ke konkurenci, že ty ceny jsou okamžitě jiné,“ řekl Skopeček. „Kdo je trošku spotřebitelsky asertivní a s operátory vyjednává, pohrozí jim něčím, tak si dokáže vyjednat nižší cenu,“ dodal s tím, že pracovat jde i s balíčky služeb, čímž se dá cena také snížit. „V tomhle souhlasím, ať ti lidé jdou k jinému operátorovi, ať na ně tlačí, to je správné tržní prostředí a je v pořádku, že se tak ceny tlačí dolů,“ reagoval Havlíček.
Podle Havlíčka čtvrtý operátor, který by zvýšil konkurenční prostředí, na trh nepřijde. „Zapomeňme na to, že sem přijde čtvrtý operátor. Já jsem se o to pokoušel, nikdo sem nechce jít, protože ten trh je natolik malý, že se nikomu nevyplatí investovat další desítky miliard korun do infrastruktury,“ řekl s tím, že tři operátoři jsou mimo jiné i na území USA. A další tlak na cenotvorbu od státu by podle něj mohl být naopak kontraproduktivní. „Musíme si uvědomit, že kdyby stát do toho vstoupil opravdu tvrdě a třeba využil zákon o cenách, tak oni (operátoři) udělají jednu jedinou věc, přestanou investovat do sítí, což se projeví jednak v průmyslu, ale i ve zdravotnictví, v dopravě. Kdekoliv, kde my dnes míříme k nejnovějším technologiím. Musíme si dát pozor na to, aby přehnaný tlak vlády nezpůsobil to, že pak bude část populace křičet: „Jak je možné, že já nemůžu z domova vykonávat svoji práci“. Co by ale viděl jako možnou variantu by byl tarif pro sociálně slabší. „Zaměřil bych se na jinou věc, a to je pokusit se domluvit s operátory na tom, že by vytvářeli sociální tarify. Třeba pro lidi, kteří jsou na tom sociálně hůře, kteří si žádají o příspěvek na bydlení,“ řekl Havlíček.
Podle Skopečka je dnes největší prostor pro zapojení státu v dokrytí problematických oblastí. „U nás je kvalita připojení vysoká, ale máme stále ještě oblasti, kde to pokrytí úplně ideální není. Jsou to zejména venkovské oblasti, kde je málo lidí, kde se nevyplatí operátorům investovat. Tam má stát hrát svou roli a pomoci v obci nějakým způsobem se zavedením rychlého internetu,“ řekl. V tom se s Havlíčkem shodli. „Existuje mapa bílých míst, do nich stát investuje prostředky, protože jinak by tam lidi nikdo nepřipojil, pro operátory je to nevýhodné,“ uvedl. Stát už k tomu využívá infrastrukturních staveb. „Aby tam mohli dát optické kabely, protože to je věc, která se velmi rozvíjí služby internetu, konkurenci a v tom daném území zlepšuje služby,“ řekl Skopeček.
