Jak drsná bude letošní předvolební kampaň? A co máme čekat po sněmovních volbách? Evropská unie, Green Deal, Rusko, Ukrajina a možná i Trumpova cla. Tyto otázky Tématu TÝDNE čekaly na dva speciální hosty, a to bývalého premiéra Mirka Topolánka a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska.
Hned v úvodu nejnovějšího dílu pořadu oba hosté odpovídali na dotaz, jak drsná bude letošní předvolební kampaň, protože jich oba už pár zažili. Podle Mirka Topolánka bude letošní kampaň patrně hodně negativní a volby budou hodně personifikované. Miroslav Kalousek si netroufl hodnotit a odkázal na autory kampaní, nicméně je podle něj jisté, že poprvé budou významnými tématy voleb zahraniční a obranná politika: „Pokud bude konflikt na Ukrajině pokračovat a já se bohužel obávám, že bude pokračovat, tak tohle mohou být historicky první volby, kde ta zahraniční politika, obranná politika, vztah k ruské agresi, vztah k Putinovi může být velmi důležitým. Možná i rozhodujícím tématem voleb, v tom budou ty volby první.“
Řeč přišla i na možné výsledky voleb, respektive na průzkumy, které favorizují Andreje Babiše a jeho hnutí. Jenže i ANO bude muset k případnému vládnutí s největší pravděpodobností získat nějakou další menší stranu nebo dvě. Která by to mohla být? „Andrej Babiš se jako byznysman domluví s kýmkoliv. Dokázal se domluvit i s komunisty a dokázal jim i tvrdě platit. Ta jeho předchozí vláda, kdy platil komunistům za podporu, tak měli komunisté obrovský vliv,“ řekl Miroslav Kalousek s tím, že na nadbíhání a podporu Andreje Babiše nakonec doplatili jak komunisté, tak ČSSD. Obě strany se v následujících volbách už do parlamentu nedostaly. „Tedy spíš není ani tak otázka, s kým je Andrej Babiš ochoten vládnout, ale kdo bude ochoten vládnout s Andrejem Babišem při vědomí všech těch rizik, které už známe na základě osudu těch, kteří se s ním už někdy spustili,“ dodal Kalousek.
S tím souhlasil i Mirek Topolánek. Podle něj je otázka, jestli bude ANO potřebovat dva malé partnery nebo jednoho většího. „O to se hraje a on si nemá moc kde vybrat, protože demoblok demonstruje naprosto jasně, že s ním nikdy nepůjde,“ řekl Topolánek s tím, že to považuje za nešťastné. Další možnosti jsou totiž podle něj jen horší. A bylo tak nejlépe, kdyby vládl sám.
Dělíme se ještě na pravici a levici?
Podle Topolánka sice stále platí, že existuje pravice a levice, ale hranice se stírají. To pořád existuje, pořád to pravolevé spektrum funguje, jen se rozostřilo tím, jak se to liberálně, konzervativně, národovecky progresivisticky trochu rozptýlilo a fragmentovalo. Ten souboj tady pořád je, už ho dneska nereprezentuje jedna strana, každá si z toho něco ukradne. Třeba Motoristé zcela jistě nejsou pravicová strana, to jsou typičtí národní socialisti,“ domnívá se Topolánek.
Postěžoval si rovněž, že se politika posunula k absolutnímu populistickému dnu, což podle něj odstartoval už Jiří Paroubek. „Všichni politici, pokud chtějí přežít, tak už dneska neřeší ty reálné problémy, řeší problémy zástupné a kloužou a surfujou po vlně populismu. „Je to vidět na Andreji Babišovi, který začal jako podporovatel živnostníků a středopravice, pak vyluxoval komunisty a socialisty, protože to byl ten ultralevičák a stal se největší důchodcovskou stranou v Evropě. A dnes je to národní socialista, obhájce konzervativních českých národních hodnot. Na tom je vidět, že mu úplně jedno, kam se na tom spektru posunuje, to je úplně typické, jde tam, kde jsou hlasy,“ zkritizoval Topolánek hnutí ANO.
K tomu se přidal i Miroslav Kalousek. „Politik nemá být od toho, aby dělal to, co dělá Andrej Babiš, aby šel za hlasy. Politik má mít svoji vizi a o té své vizi má část společnosti přesvědčit,“ dodal někdejší ministr financí.
Dluh není takový problém jako tempo zadlužování
Pak už se rozhovor přesunul k tématu státního zadlužení a zadlužování. Topolánek upozornil, že možná horší než dluh je něco jiného. „Daleko nejhorší je změna toho myšlení. Rozpočtové deficity a ten dluh, to samozřejmě řešení má. To řešení je, že stát narazí do zdi. To si všichni politici víceméně uvědomují, ale nedělají ty razantní kroky, protože jim nic nepřinesou,“ řekl Topolánek.
S poznámkou o změně myšlení souhlasil i Miroslav Kalousek „Náš problém není výše dluhu. Náš problém je tempo zadlužování a to, že to tempo se stalo normou, to je to nejhorší.“ Připomněl, že dnes se stalo normou zadlužovat se každý rok o 250 miliard.
I podle Topolánka je problém strukturální. „A to vyžaduje nepopulární strukturální kroky, jejichž efekt se objeví až za poměrně dlouhou dobu. To znamená, je to strašně nespravedlivé v tom, že ten, kdo zasel, nebude sklízet, někdo zaseje za cenu obrovských politických nákladů a vlastní nepopularity a někdo, kdo ho vystřídá za to, že zasel, to potom sklidí. Do toho se většině politiků nechce. To si myslím, že je taková bohužel dnes ustálená úvaha,“ zamyslel se Mirek Topolánek.
Kalousek ho doplnil: „Já jsem slyšel pana premiéra říkat, že vláda si dovede představit, že budeme dávat 5 % hrubého domácího produktu na obranu. Dobrá, tak jestli si to dovede představit, tak ale k tomu musí dodat, jak a z čeho to bude financovat. Třeba je to nezbytné, ale musím tedy říct, že za tohoto předpokladu tyto jiné výdaje, které nemají s obranou nic společného, budou o tolik nižší, nebo tyto daně budou vyšší, nebo to budu celé financovat z dluhu, tedy vyšším deficitem, což je v důsledku ta nejdražší a nejnebezpečnější varianta. Ale musím to říct, občan má právo vědět, co musí obětovat pro obranu vlastního státu nebo co si ten politik představuje, že ten občan obětuje.“
Trump Evropu spojil, bezpečnost ale stojí na spojenectví s USA
I v tom si oba diskutující společně notovali. „Změna musí přijít zevnitř, nepřijde zvenku, zvenku tlačí Trump. Nicméně se mu povedlo Evropu přece jenom sjednotit na některých tématech částečně proti sobě, nicméně i to je pozitivní. Evropa už během války, která probíhá kousek od nás, pochopila, že nese a ponese daleko větší míru odpovědnosti za pořádek na kontinentu. Že bude muset relokovat spoustu zdrojů do bezpečnosti. Jako černý pasažér vstoupilo Finsko a Švédsko do NATO, což si předtím nikdo nedovedl představit.“
Podle Topolánka by Evropa měla dočasně ustoupit od svých „zelených“ cílů. Tam jsou biliony a biliony nastrkaných euro. Je třeba začít lehce zpomalovat, rozložit ten problém v čase, adaptovat průmysl na totální změnu na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, na úplně na nové technologické inovace, na dramatické investice do výzkumu, aby na nás Čína nedělala dlouhý nos a nebyla lepší než my.
Tím se řeč stočila k obraně a bezpečnosti světa i Evropy. „Tady se 70. let tvoří nějaká bezpečnostní architektura a je v životním zájmu Evropy i Spojených států, aby se nerozbourala. Pokud se prezident Trump dneska chová tak, jak se chová, je to stále prezident jen na čtyři roky. Byla by strašná škoda kvůli němu tu sedmdesátiletou bezpečnostní architekturu od dob prezidenta Roosevelta rozbít. Je v životním zájmu Evropy, udržet ty spojenecké transatlantické vazby,“ uvedl Kalousek.
