Selže prezident USA Donald Trump při vyjednání míru na Ukrajině? A zaslouží si slovenský premiér Robert Fico nálepku „proruský“, když vyžaduje zachování dodávek ropy a plynu z Ruska, čímž se protiví většině Evropské unie? O tom a vztazích v NATO hovořili bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO univerzity Martina Heranová v pořadu TÉMA TÝDNE na TV BARRANDOV moderovaném Vladimírem Pinkerem.
Hovory mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem o vyjednaní míru pro Ruskem napadenou Ukrajinu plní média. Útoky mezitím pokračují a zda bude snaha Tumpa úspěšná, není zřejmé. Podle Heranové Trump o dojednání míru skutečně usiluje ale o výsledku má pochyby. „Otázkou je, když Donald Trump přitvrdil svou pozici, jestli to povede ke kýženému výsledku, že skutečně bude uzavřen mír. Myslím si, že k tomu nedojde, protože pokud Rusko chtělo přistoupit na nějakou dohodu, tak nic lepšího než mírový plán, který Trump nabídl v dubnu, na stole není,“ řekla Heranová.
Diplomat Svoboda proměnlivé postoje Trampa hodnotí jako nezvyklé ale směřující k cíli. „Podle mě mír na Ukrajině chce a je v tomto ohledu velmi pragmatický. V zásadě je to otázka ceny, kterou je ochoten za to platit. Zjišťuje, že na druhé straně zatím ještě není žádná odezva, která by vyhovovala jemu. Proto si myslím, že to, co dělá, má svůj cíl, byť je to metoda, nad kterou kroutíme hlavami,“ řekl Svoboda. Podle něj to ale není v případě tohoto prezidenta nic nového. „Trump je politik svého druhu, je obchodník, mohl bych říct handlíř. Zkrátka neustále svou strategii upravuje podle podmínek a někomu se může zdát, že to je takové nevyzpytatelné nebo divoké, nicméně to je styl Donalda Trumpa, takže si na to zvykněme,“ dodal.
Nejednota Evropy
Určitou komplikaci představuje rétorická nejednotnost evropských politiků. „Rusové testují, do jaké míry západ, tedy Evropská unie a Severoatlantická aliance, drží pohromadě. Když budeme opravdu jednotní, tak to je váha, která na Rusko platí. Trumpův souhlas s dodávkou zbraní pro Ukrajinu, pokud je Evropa koupí ale narazil. „Francouzi říkají, my kupovat nebudeme, Italové zřejmě řeknou taky, že ne. Česká republika také řekla, že ne. Může se to jevit jako trhlina, byl bych raději, kdybychom mluvili jedním hlasem, protože to na Rusko platí,“ dodává Svoboda. Česká vláda upřednostňuje podporu prostřednictvím současné muniční iniciativy. „Je otázka, jestli je to rozhodnutí správné či nikoliv, ale musíme se uvědomit, že máme v období před volbami a veškerá tato rozhodnutí jsou velmi citlivá,“ dodává Heranová.
Navíc jednotné rozhodování unie dokáží výrazně ovlivnit i hlasy jednotlivců, jako v případě Maďarska a Slovenska. „Evropská unie je založená na jednomyslnosti, tedy, že musí všichni zvednout ruku za jedno stanovisko. Ale bylo by lepší, kdybychom tady mohli mít třeba nějakou superkvalifikovanou většinu, která by umožnila, že by zase rozhodla unie jako celek,“ navrhuje Svoboda právě pro případy, kdy celek blokují jednotlivé členské státy. „Vidíme problém, Severoatlantická aliance má 32 členů unie 27, někdy je velmi složité dosáhnout toho, aby všichni zvedli ruku pro jedno řešení. A nechci kritizovat Slovensko, protože dnes je to Slovensko, za tři roky to muže být někdo jiný,“ říká Svoboda. Podle Heranové ale není změna práva veta reálná. „Je tu i řada dalších států, která by z jiných důvodů nesouhlasila se vzdáním se práva veta. Pokud není v rámci Evropské unie jednota na tom vyjednat nějakou změnu základních smluv, potom k té změně nedojde,“ dodává.
Slovák nebo Rus?
Kvůli zachování dodávek ruského plynu a ropy, či nepodpoře zbrojení Ukrajiny je slovenský premiér Robert Fico často kritizován. Podle Svobody je to ale trochu jinak, a není to žádné překvapení. „Robert Fico dělá to, co slíbil před volbami v kampani. Takže mě nepřekvapuje. Na Slovensku je zvláštní situace. Například říká, že neposílá zbraně na Ukrajinu a zároveň dává licence soukromým subjektům, aby tam volně dováželi munici nebo zbraně. Říkají, to nedělá stát, dělá to soukromý sektor, ten přístup je velmi pragmatický,“ zhodnotil Svoboda. Podle něj je nemožné říci, zda Fico podléhá ruskému vlivu. „Jsem odpůrce nálepkování Maďarska a Slovenska, že jsou trojské koně Ruska, že dělají ruskou politiku. Oni dělají svou politiku a Rusko to využívá. Tohle je podle mě správná interpretace toho, co dělají, protože jak Viktor Orbán, tak Robert Fico postupují stejně celý svůj život. Nezměnili se náhle, sleduji jejich stopy dlouhodobě,“ řekl. Podle Heranové se obdobné nálepkování zneužívá. „Otázka je, jestli se označení nepoužívají nadbytečně, aniž by se vysvětlilo, proč si to myslíme. Mělo by se argumentovat konkrétními věcmi, ukázat na ta konkrétní propojení politiků vládních reprezentací s Ruskem. Ne jenom tak jako obecně nálepkovat, jak je někdo proruský,“ řekla. Obdobný pohled může vyvolat v budoucnu i nesouhlas Španělska se zvyšováním výdajů na obranu. „Svět se vyvíjí, otázka je, jestli se objeví nějaké trojské koně, protože už dneska Španělsko jasně říká, že to nemusí být tak, že bude dávat pět procent na zbrojení,“ dodává Svoboda.
Vztahy v alianci
Trumpovy časté změny postojů a požadavky na zbrojení vyvolávají obavy nad platností článku Severoatlantické smlouvy, který stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům NATO bude považován za útok proti všem. „Začal ho zpochybňovat hned od počátku svého nového funkčního období, kdy říkal, že když nebudou evropské státy dostatečně vynakládat výdaje na zbrojení, respektive na obranu, tak se Spojené státy americké nebudou cítit vázány tímto článkem a v případě ohrožení evropské bezpečnosti na pomoc nepřijdou,“ připomněla Heranová. To byl podle ní hlavní impuls, pro odsouhlasení navýšení výdajů na obranu k pěti procentům HDP. „Členům aliance nezbylo nic jiného, než s tímto souhlasit a teď doufat, že Donald Trump, respektive Spojené státy americké dodrží svůj slib a závazek,“ dodává.
Podle Svobody ale není důvod k obavě. „Ten článek zní pořád stejně. Když je napadena některá z členských zemí Severoatlantické aliance, tak se aktivuje článek pět, a musí být úplná shoda všech, že tento útok je onen útok,“ připomíná a dodává, že článek sice stanovuje povinnost pomoci včetně použití ozbrojených sil, ale nevynucuje ji. „Otázku, kterou otevírá Donald Trump, otevřela americká administrativa úplně stejně už v roce 1949. Byl to americký vyjednavač George Frost Kennan, který řekl, že když bude napadena kterákoliv země aliance, že půjdeme do války, tam nebude. Evropa chtěla, aby to tam zaznělo. Takže ta otázka, kterou otevírá Trump, je tady po celou dobu existence Severoatlantické aliance. Co mě naplňuje klidem je, že doposud, když bylo v Evropě kdykoliv opravdu zle, tak Američané pomohli,“ uzavřel letitý diplomat.
