Jak umírá strana. Konec ve sněmovně po osmi letech
19.06.2006 00:00
Minulý čtvrtek ve dvě hodiny odpoledne ukončila Unie svobody po osmi letech svou „sněmovní existenci“. Jako poslední opouštěla poslanecký klub jeho tajemnice: v parlamentu působila od dob Občanského fóra.
Vlasta Klonfarová strávila ve sněmovně šestnáct let. Dnes čtyřiašedesátiletá žena, jíž v parlamentu nikdo neřekl jinak než Vlastičko, přišla rovnou z Občanského fóra, později pracovala v poslaneckém klubu ODS a posledních osm let byla tajemnicí klubu Unie svobody. Kromě toho dokázala přímo v prostorách poslaneckého klubu ročně odchovat i několik vrhů štěňat svých chovných fenek; navlhlé koberce i stálé ňafání kolegové i sněmovna tiše tolerovali. Minulý čtvrtek si Klonfarová ve sněmovně pobrala zbylé věci a naposledy prošla vrátnicí.
„Byl to šestnáct let denní servis poslancům, od přišití knoflíku po stanoviska k zákonům. V mém věku je to velká změna, ale snad to přežiju,“ říká a začíná se ohlížet po nové práci. Stejný problém řeší po odchodu US-DEU ze sněmovny více lidí. Do čtvrteční druhé hodiny po poledni museli zaměstnanci unionistického klubu, končící poslanci i jejich asistenti opustit parlament. „Je tu prázdno a smutno, posledních pár lidí si tu balí věci nebo maže soubory v počítači,“ líčila atmosféru dobyté pevnosti US-DEU těsně před stanovenou hodinou Lucie Helmová, asistentka poslance Roberta Vokáče a ministra obrany Karla Kühnla.
Stěhování brzy čeká i celou Unii svobody. Strana ve volbách nedosáhla ani na hranici 1,5 procenta hlasů, která zaručuje dotace od státu. Už během léta se proto stranická centrála přesune z Malostranského náměstí do levnějšího nájmu, zřejmě do Prahy 5. Strana má zatím v pokladně údajně kolem deseti milionů korun, což jí zaručuje přežití, i tak ale musí omezit počet dnešních zhruba tří desítek zaměstnanců a najet na celkově úsporný režim.
Co bude s US-DEU dále, zatím nikdo neví. Po rezignaci hlavních lídrů partaj provizorně řídí místopředseda Martin Stránský. „Považuji se za správce konkursní podstaty, takže stranu jen držím v chodu a nedělám žádné nevratné kroky,“ říká. O novém vedení strany a strategickém výhledu, jak dál, rozhodne až sjezd na začátku července. Stránský, který chce kandidovat na předsedu, popisuje spektrum možných variant slovy: „Je to celá škála možností. Od toho, že se sami vzpamatujeme, přes integraci s někým jiným až po rozpuštění strany.“ Zkušenost z polistopadových let však říká, že žádné ze stran, které v minulosti vypadly ze sněmovny, se už nikdy nepodařilo vzpamatovat a vrátit se do politické první ligy.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Fotbal v politice a Paroubkův neznámý sponzor
Personální šachy a vláda v nejistotě
Poslanečtí bažanti a malé domů
Foto: archiv Týdne
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.