Personální šachy a vláda v nejistotě
19.06.2006 00:00
Jednání o nové vládě druhý týden po volbách pokročila, vznikající Topolánkova koalice však ještě minulý pátek neměla jasno, jak získá podporu ve sněmovně. Zato se už rýsovala jména do nové vlády.
Kabinet Mirka Topolánka, složený z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, bude mít patnáct členů, z toho nejsilnější strana obsadí devět ministerských křesel a lidovci a zelení po třech postech. Takový je závěr pátečního jednání tříčlenných vyjednávacích týmů tří koaličních stran. Konkrétní rozdělení ministerských postů a jejich personální obsazení nebylo v době páteční uzávěrky TÝDNE zřejmé. Jako velmi pravděpodobné se ale jevilo, že ODS kromě premiéra uhájí stěžejní posty ministrů financí, zahraničí a vnitra, lidovci budou řídit oblast venkova a zelení si nenechají ujít životní prostředí.
Čekání na funkce
Některá jména se nicméně rýsovala. Z týmu možných ministrů za ODS by mohl finance řídit Vlastimil Tlustý, vnitro Ivan Langer a diplomacii Petr Gandalovič nebo Alexandr Vondra. Ve vládě by patrně zasedl i Petr Nečas, ať už jako ministr obrany nebo sociálních věcí. A pokud by Miroslava Němcová nepřevzala vedení sněmovny, měla by řídit kulturu nebo sociální věci.
Lidovci by kromě Miroslava Kalouska v čele „venkovského superministerstva“ mohli do vlády vyslat Milana Šimonovského na kulturu či Vlastu Parkanovou, ve hře však byli také Pavel Severa či Jaroslav Kopřiva (oba obrana). Zelení si dělali zálusk na dopravu pro Petra Šlégra nebo školství pro Danu Kuchtovou, samozřejmostí byl post pro Martina Bursíka, ať už ministra životního prostředí nebo pro evropské záležitosti.
Konkrétní personální obsazení ministerských křesel ještě závisí na definitivní dohodě o vládním programu a také na rozdělení funkcí ve sněmovně. Navíc první personální úvahy nevyvolaly nadšení uvnitř partnerských stran. Deník Právo třeba informoval o nelibosti pražské ODS; strana prý příliš ustupuje lidovcům, jimž je ochotna přenechat lukrativní resorty, přes které tečou velké peníze z evropských fondů.
Pátrání po 101. hlasu
Na různých úrovních spolu tři strany jednaly po celý týden, potenciální premiér Topolánek absolvoval už druhou schůzku s prezidentem na Hradě, na stole se objevily hlavní programové zásady vznikající vlády, ale jedna podstatná věc zůstávala i koncem minulého týdne stále nejasná: kde koalice pravého středu o sto poslancích získá alespoň jeden hlas navíc, který by jí zajistil podporu v Poslanecké sněmovně?
Vznikající koalici přitom jednu překážku z cesty pomohl odstranit už minulou středu prezident Václav Klaus. Po schůzce s Topolánkem oznámil, že po něm nebude jako podmínku pro jmenování premiérem žádat podpisy 101 poslanců, kteří jsou připraveni jeho vládu podpořit. Stejnou podmínku přitom Klaus dával minulým dvěma premiérům za ČSSD, když hrozilo, že by mohli svou vládu opřít o hlasy poslanců KSČM. „Informoval mě, že vidí koncovku toho vyjednávání, což je pro mě klíčová věc pro jakýkoli další ústavní krok,“ řekl po schůzce Klaus.
Pokud jde o nejasnou podporu ve sněmovně, pak koaliční vyjednávači i na konci týdne tvrdili, že spoléhají na sociální demokracii. Konkrétně na to, že ČSSD přesvědčí programové prohlášení Topolánkovy vlády, které bude rozvedenou podobou koaliční smlouvy. Sociální demokraté však stejně sveřepě ujišťovali, že s jejich hlasy pravicová vláda nemůže počítat.
Změnit postoj sociální demokracie chtěl předseda ODS jednáním s jejím předsedou. Schůzka Topolánka s Paroubkem se očekávala někdy o víkendu, po ní měla počátkem tohoto týdne následovat jednání tříčlenných delegací obou velkých stran.
Rovná, ale ořezaná
Naopak velmi nadějně se po dvou týdnech jednání politických lídrů i stranických expertů jevila dohoda o programu budoucí Topolánkovy vlády. Už toto pondělí se mají konečnými úpravami programu zabývat špičky všech tří stran a do středy chtějí politici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených práci na programu definitivně uzavřít; poté by k závěrečnému podpisu koaliční smlouvy zbývalo již jen dořešit konkrétní obsazení ministerských postů.
Rodící se program vlády počítá mimo jiné se zjednodušením daní, odkladem státních maturit nebo reformou Českých drah. Naopak se politici tří stran neshodli na tom, zda by koaliční smlouva měla obsahovat školné; neprošla ani podoba navrhovaná ODS, tedy že by za vzdělání platil student až po ukončení vysoké školy. Spory trvaly i u dalších bodů, třeba u omezení jízd kamionů po dálnicích během celého víkendu.
Rovněž mnohé věci, na nichž se koalice shodla, mají mít výrazně kompromisní podobu. Třeba daňová reforma, která byla základem volebního programu ODS, bude mít proti původnímu očekávání podstatně omezenější rozsah. Občanští demokraté sice prosadili určitou podobu rovné daně, ovšem pouze u příjmů fyzických osob. Téměř jistě budou muset ustoupit ze záměru sjednotit daň z přidané hodnoty; lidovci a zelení si vymínili, že sazby budou i nadále dvě.
Co má obsahovat program vlády:
• jedna sazba daně z příjmů fyzických osob
• nižší daně pro podnikatele
• poplatky za recepty v lékárnách
• platby za lůžko a stravu v nemocnici
• odklad státních maturit na rok 2008
• reforma Českých drah
• podpora veřejné dopravy
• revize nákladů na dopravní infrastrukturu
• zrušení fondu bydlení
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.