V rodném domě Gustáva Husáka v Bratislavě žije vnuk Husákovy sestry Vladislav Valášek. „Prezidenta jsem oslovoval ,dědo’,“ vzpomíná Valášek . Kapku bizarním putováním po rodištích všech deseti československých a českých prezidentů TÝDEN připomíná blížící se státní svátek; 28. října uplyne 89 let od vzniku dnes už neexistujícího Československa.
Od Hodonína po Prahu, od Masaryka po Klause. Cestu po rodných domcích pojal TÝDEN jako tip na netradiční výlet. Putování jsme zahájili v Hodoníně, v místech, kde stával rodný domek prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Cesta po rodištích deseti hlav státu končí v Praze, kde přišli na svět oba polistopadoví prezidenti, Václavové Havel a Klaus.
TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK (1850–1937)
Hodonín, Dobrovolského č. 126/6
Město Hodonín na moravsko-slovenském pomezí je rodištěm prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Štukový nápis na fasádě školy v Dobrovolského ulici hrdě hlásá: „Tady se narodil a vyrůstal náš první president T. G. Masaryk.“ Že by syn kantora nebo školníka? Kdepak, nápis je trochu mystifikační, na pravou míru ho uvádí pamětní deska zavěšená na dům po roce 1989: „Na tomto místě stával domek, kde se T. G. Masaryk narodil 7. 3. 1850.“ Rodný domek byl dávno stržen. „Stalo se tak v roce 1898,“ vysvětluje Josef Šolc, historik hodonínského muzea, a připomíná, že nezvratné důkazy, že se Masaryk narodil v Hodoníně, neexistují, sám napsal stať, v níž hledá důkazy, že se první hlava československého státu narodila v nedalekých Kopčanech, které už dnes leží na Slovensku. Domek v Hodoníně byl přízemní, odpovídal poměrům, z jakých rodina pocházela – kočí na císařských statcích a služebná.
EDVARD BENEŠ (1884–1948)
Kožlany č. 101
V západočeských Kožlanech nedaleko městečka Kralovice se narodil Edvard Beneš. Rodný domek dosud stojí u hlavní cesty, byť řádně přestavěn. „Jistotu máte jen ve sklepě,“ říká současný majitel domku Jiří Topinka. Právě do sklepa možná malý Beneš chodil pro brambory, byla to jistě povinnost nejmladšího z deseti dětí chalupníka Matěje Beneše. Rodina žila především z malého hospodářství a samozásobitelem je i Jiří Topinka. Po dvoře pobíhají husy a slepice, na trámu visí čerstvě stažená kůže z králíka, všude peří a zvířecí trus. „Topinkovi koupili statek od Benešů už v roce 1910, konkrétně můj praděd František,“ říká Topinka. Jeho maminka, která v zahradě zrovna kope brambory, si pamatuje, jak se Beneš v roce 1947 přijel na rodný grunt podívat.
Ve škole, do které docházel malý Edvard, je dnes prezidentovo muzeum. Průvodkyně Marie Matějovská ukazuje Benešovu košili, jeho tenisovou raketu, klobouk či botky. Pod portrétem prezidenta stojí prostá dřevěná kolébka, v níž Edvard Beneš strávil kojenecká léta. Rarita, byť bizarní. Žádnou jinou prezidentskou kolébku v českých zemích nelze spatřit.
EMIL HÁCHA (1872–1945)
Trhové Sviny, Nové město č. 228
Patrová usedlost dříve přezdívaná Hamburk stojí u cesty, která vede z Trhových Svinů do Nových Hradů. Hned za městečkem tehdy začínal německý jazykový pás, který se táhl kolem rakouských hranic, a Hácha mohl od útlého dětství sledovat střetávání českého a německého živlu, aniž tušil, jak důležitou roli bude on sám mít v „česko-německém dialogu“ po okupaci vlasti v březnu 1939.
Háchův otec byl finančním kontrolorem na daňovém úřadě a patřil k městské honoraci, čemuž odpovídala velikost domu, který převyšuje ostatní v ulici. Malý Emil byl mimořádně nadaný, do školy nastoupil rovnou do druhé třídy a dotáhl to na excelentního právníka a prezidenta Nejvyššího správního soudu. „Elegán. Pamatuji si ho, když přijížděl za rodinou,“ vzpomíná osmdesátiletá Jiřina Kraftová, která se po náměstí v Trhových Svinech prochází se svým pejskem a kamarádkou Jaroslavou Kollarovou. Obě nemohou Háchovi odpustit, že tak čestný člověk a soused zůstal prezidentem i za protektorátu, a na rukou mu přes všechnu snahu o spojení s odbojem ulpěla česká krev. „To mu neodpustím, přesto ho komunisti nemuseli nechat umřít v kriminále,“ myslí si Kraftová. Obě ženy jsou oblečeny v elegantních kostýmcích, na nose obstarožní brýle, na hlavách apartní kloboučky vzor 1939. Jako kdyby se v Trhových Svinech zastavil čas právě v den, kdy Hácha u Hitlera v Berlíně přistoupil na potupnou okupaci republiky.
O rodných domech Klementa Gottwalda a dalších československých a českých prezidentů si můžete přečíst v novém vydání časopisu Týden.
Foto: Karel Šanda
