Záhada vrozené homosexuality
20.02.2006 00:00
Jak vzniká homosexualita, se s určitostí neví. Jisté je, že gaye a lesbičky provází od narození po celý život. Na rozdíl od heterosexuálů, u nichž se může chvilková náklonnost k osobám stejného pohlaví probudit například po znásilnění nebo při pobytu za mřížemi.
Není to žádná homosexuální nemoc ani úchylka, z níž by se člověk mohl vyléčit nebo ji potlačit, jde o vrozenou dispozici. Na tomto stanovisku se shoduje naprostá většina lékařů, pokud mají vysvětlit, kde se v člověku bere orientace na osoby stejného pohlaví. Odborníci už však nejsou zajedno v tom, co homosexualitu způsobuje.
Nejčastěji se její vznik přisuzuje dědičnosti a genetickým dispozicím. Někteří experti dokonce tvrdí, že u mužských chromozomů byly prokázány geny, které homosexualitu vyvolávají. Tato teorie ale selhává v případě lesbických žen, kde se zatím genetická souvislost s náklonností ke stejnému pohlaví neprokázala. Druhým obvyklým vysvětlením tedy je, že homosexualita vzniká u ještě nenarozeného dítěte v době těhotenství - přičítá se nevyváženému přísunu hormonů do center zodpovědných za sexuální orientaci. Z řečeného ovšem nevyplývá, že by si všichni gayové a lesbičky uvědomovali svoji orientaci hned odmalička.
"Existuje řada spouštěcích mechanismů, které vrozenou orientaci probudí až v průběhu života," říká primářka sexuologického oddělení brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Petra Sejbalová.
"Dnes už do poraden nechodí tolik homosexuálů a lesbiček, kteří by byli ze svého zaměření nešťastní, jak tomu bylo dřív," říká Antonín Brzek ze Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V minulosti, ještě v osmdesátých a na počátku devadesátých let, se homosexuální láska často prezentovala právě jako nemoc. "Dříve byla prostě společensky nežádoucí. I naši klienti těmto názorům podléhali. Chodili za námi, že by se chtěli vyléčit," vzpomíná Brzek.
Podle sexuologů je nutné rozlišovat gaye a lesbičky od heterosexuálů, kteří se jen dočasně začnou orientovat na osoby stejného pohlaví. V jejich případě nejde ani tak o věc citu a dlouhodobé sexuální touhy, jako spíše o reakci na určitou situaci nebo negativní zkušenost (například pobyt ve vězení nebo armádě či trauma ženy po znásilnění). Taková náklonnost však nebývá trvalá, po čase sama odezní.
Autor: -vl-
K TÉMATU:
Klausova veta: socialismus, EU... a gayové
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.