Chladnější zima zvýšila poptávku po teple, dodávky ale proběhly bez problémů. Uhlí zůstává s 47 procentním podílem stále hlavním palivem českých tepláren, jeho význam nicméně klesá. Odklon od fosilních zdrojů je podle Teplárenského sdružení zhruba v polovině – menší teplárny přechod téměř dokončily, velké provozy zásobující krajská města teprve začínají s rozsáhlejší modernizací.
Chladnější zima, ale stabilní dodávky
Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních 15 let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.
"Letošní topná sezona byla provozně stabilní. V nejchladnějších dnech, kdy průměrná celorepubliková denní teplota klesla k minus osmi stupňům Celsia, jsme sice zaznamenali růst poptávky po teple, ale zdroje i sítě jsou dimenzované na ještě nižší teploty, než jaké letošní zima přinesla," řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Jiří Vecka.
Spotřeba podle něj víceméně kopírovala počasí. Po prosinci, který byl meziročně teplotně téměř stejný, přišel lednový výrazný pokles teplot a zvýšená poptávka zákazníků. Únor byl pak opět teplejší.
Uhlí stále dominuje, jeho podíl ale klesá
Teplárny v Česku prochází postupnou transformací. Podle dat za rok 2025 bylo zhruba 47 procent tepla vyrobeno z uhlí, které je tak stále dominantním zdrojem pro produkci tepla. Jeho podíl ale postupně klesá a v příštích letech by měl tento proces podle Vecky ještě zrychlit.
V současnosti je proces odklonu od uhlí podle tepláren zhruba v polovině. Malé a střední teplárny už podle sdružení přechod na nové zdroje téměř dokončily. Postupně na ně navazují také první projekty v teplárnách, které zásobují krajská a statutární města. Například v Českých Budějovicích a Brně začaly teplárny využívat kotle na biomasu, na podzim se pak chystá zahájení provozu zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) v Komořanech u Mostu.
Energetici upozornili, že ke snížení spalování fosilních paliv přispívá i náhrada starých parovodů za efektivnější horkovody, které snižují ztráty při distribuci tepla. Dokončená byla tuto zimu výměna v Liberci a příští rok by měla končit konverze parovodů v Brně. Přestavba pokračuje také například v Přerově nebo Českých Budějovicích, v plánu je rovněž ve Strakonicích.
Plyn si drží silnou pozici, zásobníky jsou na předkrizové úrovni
Stále silnou pozici má v teplárenství i zemní plyn. "Zájem o nové přípojky roste zejména u novostaveb a dokládá to, že plynárenské technologie mají na trhu stále silnou pozici," uvedl předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý. Upozornil, že zásobníky plynu jsou v současnosti naplněny na zhruba 28 procent kapacity, tedy na úrovni blízké předkrizovým letům.
Výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba ale zdůraznil nutnost dalších investic do zdrojů, posilování sítí či technického rozvoje. Jejich podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Díky notifikaci podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a úspěšným aukcím máme pokryto přes 2700 megawatt (MW) výkonu. To je důležitý základ pro následující období, kdy bude nutné pokračovat v modernizaci a posilování energetické bezpečnosti," podotkl vrchní ředitel sekce energetiky na MPO René Neděla.
