Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více. Produkci táhla tradičně těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku na začátku února definitivně skončila.
Hnědého uhlí se loni vytěžilo 24,3 milionu tun, meziročně o 2,5 procenta více. Produkce rostla především v první polovině roku. Většina se využila jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci v loňském roce vyrubali 1,28 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o pět procent méně. Většinu, konkrétně 781.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. Výrazně ubylo uhlí pro energetické účely.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila zhruba 1,36 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o zhruba 1,5 procenta méně.
Těžba černého uhlí se v Česku v minulých týdnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Symbolický poslední vozík s uhlím z hloubky 1300 metrů dolu ČSM vyjel 4. února. I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.
Loni se tak přerušil dlouhodobý propad tuzemské těžby uhlí. V předchozích letech těžba prudce klesala, například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles produkce o 17 procent. Těžba dlouhodobě klesala v souvislosti s plánem státu na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Energetické firmy počítají s ještě dřívějším termínem.
