Farmaceutické firmy nemají dostatečnou motivaci investovat do vývoje nových antibiotik, přestože hrozba antibiotické rezistence roste. Důvodem jsou vysoké náklady, dlouhá návratnost i fakt, že nová léčiva se používají jen omezeně. Odborníci proto volají po větší podpoře ze strany státu i Evropské unie, která se snaží situaci řešit novými pravidly.
Farmaceutické firmy nechtějí příliš investovat do výzkumu antibiotické rezistence a vývoje nových antibiotik. Jedním z důvodů je skutečnost, že bakterie dokážou na nové léky velmi rychle zareagovat a vytvořit si proti nim odolnost. Sdělila to Jana Wiedermannová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR). Komplikovanost procesu vývoje nových antibiotik potvrdil i výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel, podle kterého přináší tyto investice firmám jen velmi malou návratnost.
Wiedermannová je členkou jedné z výzkumných skupin, které se v MBÚ AV ČR věnují výzkumu antibiotické rezistence. Mezi hlavní důvody, proč antibiotická rezistence vzniká, patří podle vědkyně zejména špatně nastavené dávkování antibiotik a jejich nedobírání při léčbě. Aktuálně se vědcům podařilo popsat například mechanismus vzniku rezistence bakterií proti antibiotiku rifampicin, které se používá na léčbu lepry či tuberkulózy. Bakterie se v průběhu evoluce naučily využívat pro svou obranu proteiny, z nichž dokážou drobnými úpravami nebo přeskupováním získávat nové schopnosti pro zneškodnění antibiotika, popsala. Na tomto výzkumu se podílí i chemici, kteří stávající antibiotika upravují, aby byla účinnější.
Podle Vrubela je vývoj nového léčivého přípravku velmi nákladný, rizikový a časově náročný. U antibiotik je tento proces o to komplikovanější, že jejich užívání má být šetrné, aby se zpomalilo prohlubování antibiotické rezistence. Nová antibiotika jsou navíc často používána jako tzv. léčba poslední volby určená pro závažné infekce způsobené rezistentními bakteriemi. Předepisují se tedy méně často a na krátkou dobu, což se farmaceutickým firmám finančně nevyplácí.
Wiedermannová i Vrubel míní, že by k většímu zapojení farmaceutických firem do vývoje nových antibiotik měla motivovat i vláda. V současnosti by vývoj nového antibiotika představoval investici zhruba 1,5 až dvě miliardy dolarů (zhruba 31 až 41 miliard Kč), přičemž návratnost by se dostavila až po mnoha desítkách let, uvedl Vrubel. Firmy tak nemají bez systematické finanční podpory ze strany vlád motivaci se do tohoto výzkumu více zapojit.
Na podporu vývoje nových antibiotik se v předešlých letech zaměřila i Evropská unie, která loni schválila novou farmaceutickou strategii. Cílem je mimo jiné motivovat farmaceutické společnosti k vývoji nových antibiotik, a to možností získat dodatečný rok tržní ochrany pro vybraný léčivý přípravek, což může firmám částečně pomoci s návratností vložených investic do výzkumu a vývoje. Nová pravidla ze strategie pravděpodobně vstoupí v platnost v roce 2028, po dvouleté lhůtě pro provedení do vnitrostátního práva členskými státy EU.
