Tisíce lidí, mezi kterými byli obyvatelé Bosny, příbuzní obětí, bývalí vojáci z mírových jednotek OSN i mezinárodní politici, si dnes v Srebrenici připomněli 30. výročí dobytí této enklávy. Ta byla v roce 1995 vyhlášena bezpečnou zónou OSN, následně tam bosenskosrbské jednotky zmasakrovaly až 8000 muslimských mužů a chlapců.
V projevech varovali proti zkreslování dějin a zlehčování genocidy, která se v Srebrenici stala. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp se omluvil za to, že tehdejší nizozemské jednotky nedokázaly ochránit toto území.
Asi 1000 obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od druhé světové války, stále ještě nebylo nalezeno. Rodiny, jimž se podařilo najít ostatky jejich blízkých, se stále častěji musejí spokojit s tím, že pohřbí třeba jen pár nalezených kostí, aby jim daly místo posledního odpočinku. Dnes byly při smuteční ceremonii uloženy do země částečné ostatky sedmi obětí, jež přibudou k 6750 mrtvým, kteří už tam byli pohřbeni.
Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé dnes procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. "Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi," řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.
Smuteční ceremonie se dnes v Srebrenici zúčastnili premiéři a ministři zahraničí několika evropských zemí. Přítomni byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady António Costa. Oba se ve svých proslovech ohradili proti popírání genocidy či oslavování válečných zločinců. "Popírání těchto hrůz tráví naší budoucnost," uvedl Costa. "Nedopustíme, aby byly dějiny přepsány," uvedla von der Leyenová.
Akce se účastnil i nizozemský ministr zahraničí Veldkamp. Vojáci jeho země nedokázali zabránit zabití několika stovek Bosňáků ze strany srbobosenských jednotek.
Označit masakr v Srebrenici za genocidu odmítá Srbsko. Jeho prezident Aleksandar Vučić uvedl, že "dnes uplynulo 30 let od hrůzného zločinu v Srebrenici", a vyjádřil soustrast příbuzným obětí. Do bosenského města se dnes vydali představitelé některých menších srbských opozičních stran.
Srebrenici k 30. výročí genocidy navštívili i někteří bývalí vojáci mírových jednotek OSN, kterým se nepodařilo zabránit dobytí území. Kontingent, který měl chránit Srebrenici, tvořili převážně nizozemští vojáci. Nizozemský ministr zahraničí Veldkamp se dnes omluvil, že vojáci nezabránili dobytí tohoto území. "Pociťujeme hanbu, že my mezinárodní společenství, jsme je (lidi v Srebrenici) nedokázali ochránit," uvedl šéf nizozemské diplomacie.
"Mnoho matek na Ukrajině a v Palestině zažívá to, co jsme zažili v roce 1995," uvedla předsedkyně Hnutí matek ze Srebrenici Munira Subašičová, která v masakru přišla o syna a dvě desítky příbuzných. "Je 21. století, a místo spravedlnosti se probodil fašismus," dodala.
Masakr se odehrál poté, co Srebrenici, kterou OSN vyhlásila jako bezpečnou oblast pro civilisty ve válce v Bosně po rozpadu federální Jugoslávie, obsadily nacionalistické síly bosenských Srbů.
Zatímco ženy se rozhodly uchýlit do areálu OSN, muži se snažili uprchnout přes nedaleké lesy, kde byla většina z nich dopadena. Někteří byli okamžitě zastřeleni, jiní byli zahnáni do škol nebo skladů, kde byli v následujících dnech zabiti. Těla byla naházena do jam a po měsících vykopána a rozptýlena v menších hrobech ve snaze zločin zakrýt.
Generál Ratko Mladić, který jednotkám velel, byl spolu se srbským politickým vůdcem Radovanem Karadžičem odsouzen tribunálem OSN v Haagu za genocidu.
Valné shromáždění OSN loni vyhlásilo 11. červenec mezinárodním dnem památky genocidy ve Srebrenici. Mnoho zemí letos pořádá vzpomínkové akce.
