Ráno 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlý útok na Ukrajinu, který Kreml označil za „speciální vojenskou operaci“. Od té doby se konflikt proměnil z rychlého vpádu v dlouhou a vyčerpávající válku, v níž se frontové linie přesouvaly od Kyjeva až po Kurskou oblast. Boje si vyžádaly statisíce životů, vyhnaly z domovů miliony lidí a přetvořily geopolitickou mapu Evropy.
Zahájení invaze:
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 v 04:00 SEČ oznámil, že vydal rozkaz ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny; později invazi vysvětlil snahou o "osvobození, ochranu a podporu" samozvaných lidových republik Doněcké (DNR) a Luhanské (LNR). Ty vyhlásili na východě Ukrajiny v roce 2014 proruští separatisté a Rusko je později anektovalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav.
Z řady zemí včetně ČR zněla ostrá kritika Moskvy a lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního souboru sankcí proti Rusku. Celkem EU dosud přijala 18. balíků protiruských sankcí, zatím poslední balík byl přijat minulý měsíc.
Vývoj na bojišti:
V počátcích války se Rusové přiblížili i ke Kyjevu, ale na počátku dubna 2022 ukrajinské síly získaly zpět pod kontrolu celou Kyjevskou oblast. Krátce poté se začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky; symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča. Poté se boje přesunuly hlavně na východ Ukrajiny.
V červenci 2022 Putin vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti a v září 2022 podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci - Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Rusko se částí těchto oblastí zmocnilo při invazi v únoru 2022. Úspěchem Ukrajiny bylo v listopadu 2022 znovudobytí strategického přístavního města Cherson, které leží při ústí řeky Dněpr do Černého moře.
Ukrajinské síly na začátku loňského června zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země (hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti). Protiofenziva ale vedla k jen omezeným územním ziskům a iniciativu později převzali Rusové, kteří dobyli několik strategických měst. Rusko nyní okupuje podle odhadů téměř pětinu ukrajinského území, více než 112.000 čtverečních kilometrů.
Ukrajina naopak ovládala část ruské Kurské oblasti, kam vstoupily ukrajinské jednotky loni v srpnu. Zpočátku ovládaly 1300 kilometrů čtverečních, v posledních měsících ale v oblasti převzalo iniciativu Rusko. Na konci letošního dubna náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov oznámil, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Kyjev to popřel a od té doby se objevují sporadické a neověřené zmínky o přetrvávajících bojích. Velitel ukrajinských sil generál Oleksandr Syrskyj například v červnu uvedl, že v Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních. Rusům v této části fronty pomáhali i severokorejští vojáci, kterých KLDR vyslala do Ruska na 11.000.
Ke zlomovým okamžikům války patří loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas tehdejší americký prezident Joe Biden. Ruská armáda v reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
Zatímco podle většiny zdrojů v počátcích války na Ukrajině měla nejvíce obětí na svědomí dělostřelecká palba, od loňska se situace radikálně změnila a nyní podle předsedy výboru pro obranu a zpravodajské služby ukrajinského parlamentu Romana Kostenka způsobují asi 70 procent všech ruských a ukrajinských ztrát bezpilotní letouny.
Lidské ztráty:
OSN ve své poslední zprávě uvádí, že od zahájení invaze zahynulo na Ukrajině 13.600 civilistů. V poslední době podle OSN počet zabitých civilistů roste, k nejčastějším příčinám patří dronové útoky, klouzavé letecké bomby a rakety dlouhého doletu. Nejtragičtější byl ruský nálet, který v březnu 2022 zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 osob. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Skutečné počty mrtvých civilistů ale mohou být vyšší. Například krvavá bitva o Mariupol, který Rusové dobyli v květnu 2022, si vyžádala podle ukrajinské samosprávy 20.000 obětí z řad civilistů.
Počty padlých vojáků Rusko ani Ukrajina nezveřejňují. Výjimku udělal ukrajinský prezident Zelenskyj, který v únoru řekl americkému novináři Piersi Morganovi, že v bojích s Ruskem padlo 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno. Podle analytiků je ale údaj podhodnocený. Ruské ztráty podle Zelenského dosahují 350.000 mrtvých a až 700.000 zraněných. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) uvádí, že zabito bylo přes 170.000 ruských vojáků a přes 600.000 jich bylo zraněno.
Zahraniční pomoc:
Největším podporovatelem Ukrajiny byly od počátku konfliktu Spojené státy. Washington od začátku ruské agrese schválil podle dřívějších odhadů médií vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů. Po USA jsou největšími dárci Německo, Francie a Británie.
Trump je k pomoci zdrženlivý a několikrát sáhl i k ostřejším výrokům. "Vezměte si, že průměrně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů a šly do války, kterou nelze vyhrát," napsal například v únoru. Ve stejném měsíci například oznámil, že chce po Ukrajině vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (11,4 bilionu korun), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi. Ukrajinská strana takovou výši poskytnuté podpory zpochybnila. Trumpova admistrativa v uplynulých měsících dvakrát krátce přerušila dodávky amerických zbraní Ukrajině, ale Trump v posledních dvou měsících výrazně změnil svůj postoj ke konfliktu a v polovině července například oznámil, že další americké zbraně jsou na cestě. Tento měsíc také Spojené státy schválily prodej zbraní Ukrajině za více než 200 milionů dolarů.
Česká republika, která je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). V květnu to na tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Významnou roli hraje Českem organizovaná muniční iniciativa, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Premiér Petr Fiala po dnešním on-line jednání takzvané koalice ochotných oznámil, že prostřednictvím české muniční iniciativy dostala letos Ukrajina již jeden milion kusů velkorážové munice.
Migrační krize:
Podle OSN je exodus Ukrajinců z napadené země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí v Evropě od konce druhé světové války. Podle odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se nyní nachází mimo území Ukrajiny 5,7 milionů ukrajinských uprchlíků. Nejvíce jich je nyní v Německu (asi 1,2 milionu lidí) a v Polsku (asi milion lidí). Vnitřně vysídlených osob úřad eviduje kolem čtyř milionů. V přepočtu na obyvatele jich přijalo nejvíce z EU Česko. Poměr ukrajinských uprchlíků na 1000 obyvatel v Česku je podle posledních údajů Eurostatu 34,7, následují Polsko (27,2) a Estonsko (25,1). Podle červencových údajů ministerstva vnitra je v Česku téměř 380.000 ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou.
