Pokud globální teplota vzroste o tři stupně, pšenice na světových trzích dramaticky zdraží. Nový model mezinárodního týmu vědců ukazuje, jak silně je globální trh se základními plodinami provázán s deficitem vody v hlavních produkčních regionech. Ze zkoumaných plodin přitom sucho dopadá nejtvrději právě na pšenici.
Oteplení planety o tři stupně Celsia by mohlo zvýšit průměrnou cenu pšenice na trojnásobek oproti roku 2010, upozornili vědci v nové mezinárodní studii. Doložili, že pokud sucho zasáhne některé z klíčových světových obilnic, cena pšenice na globálních trzích roste. Oteplování planety může souvislost ještě zesílit. Studii publikoval časopis Earth’s Future.
Výzkum vedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a bioklimatolog Miroslav Trnka. Podílelo se na něm i několik zahraničních vědeckých institucí z Evropy a USA.
Vědci nejprve vytvořili globálně použitelný a na konkrétní plodiny zaměřený ukazatel závažného nedostatku vody. Kombinuje krátkodobé i dlouhodobé deficity vody a zaměřuje se na období čtyř měsíců před sklizní, kdy jsou plodiny na nedostatek vody zvláště citlivé. Následně zmapovali deficity v oblastech, kde se pěstuje pšenice, kukuřice a rýže, a porovnali postiženou plochu s globálními cenami komodit. Nejzřetelnější souvislost zjistili u pšenice.
Model založený výhradně na závažném nedostatku vody vysvětlil 74 procent meziročních výkyvů globálních cen pšenice v letech 2000 až 2021. "Model jsme vyvinuli bez použití údajů z let 2022 až 2024, přesto dokázal zachytit celkovou úroveň cen pšenice a jejich změny v těchto letech, čímž poskytl test mimo vzorek za mimořádně turbulentních tržních podmínek," řekl Trnka.
U kukuřice vysvětloval závažný nedostatek vody až 40 procent cenové variability, zatímco u rýže nebyla zjištěna žádná významná souvislost. Jedním z důvodů může být to, že pšenice se obecně pěstuje v sušších podmínkách a je méně závislá na zavlažování.
Ze studie také vyplynulo, že v letech 1911 až 2020 bylo v průměrném roce zasaženo závažným nedostatkem vody přibližně pět procent celosvětové plochy pro pěstování pšenice. V letech 2000, 2010, 2012 a 2020 přesáhla ale postižená plocha 15 procent.
"Směr je jasný. S rostoucím oteplováním se závažný nedostatek vody šíří a odhadované ceny pšenice stoupají. Při globálním oteplení přibližně o dva stupně Celsia ve srovnání s obdobím 1951 až 1980 model odhaduje průměrnou cenu pšenice na 273 amerických dolarů za tunu. Při oteplení přibližně o tři stupně dosahuje odhad 364 dolarů, což je zhruba trojnásobek globální ceny pšenice v roce 2010 očištěné o inflaci," řekl Trnka.
Studie nenaznačuje, že by ceny pšenice určovalo pouze sucho. Výzkum však ukazuje souvislost s klimatem, kterou bylo dosud obtížné zachytit a kvantifikovat. "Výsledky naznačují, že rozsáhlý nedostatek vody v hlavních produkčních oblastech se skutečně může šířit po celém globálním trhu s pšenicí," uvedl Trnka.
