Trump hrozí uvalením cel na zboží zemí, které dodávají ropu na Kubu

Zahraničí
30. 1. 2026 05:32
Aktualizováno: 30. 1. 2026 09:38

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tak Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.

Opatření, které vychází z exekutivního příkazu vydaného na základě vyhlášení celostátního stavu nouze, ovšem nespecifikuje žádné celní sazby ani nejmenuje konkrétní země. "Na dovoz zboží vyrobeného v zemi, která přímo či nepřímo prodává nebo jinak dodává ropu na Kubu, může být uvaleno dodatečné clo 'ad valorem'," uvádí se v textu příkazu, který na svém webu zveřejnil Bílý dům.

Kubánská státní média nedlouho po zveřejnění Trumpova příkazu varovala, že v jeho důsledku může hrozit ochromení výroby elektrické energie, zemědělské produkce, zásobování vodou a zdravotních služeb na ostrově, který už tak trpí vážnou hospodářskou krizí. "Co je cílem? Genocida kubánského lidu," uvedla kubánská vláda v prohlášení odvysílaném v nočním televizním zpravodajství. "Americká vláda zadusí (na Kubě) všechny oblasti života," dodala.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová tento týden uvedla, že její země bude pokračovat v humanitární pomoci Kubě, což podle ní zahrnuje i dodávky ropy. Předtím se objevily zprávy, že Mexiko dodávky ropy Kubě pozastavilo, na což tlačí Spojené státy ve snaze karibský ostrov maximálně izolovat a dosáhnout na něm změny režimu. Trump ve svém druhém funkčním období běžně využívá hrozby zavedením cel jako nástroj zahraniční politiky.

O zastavení dodávek ropy na Kubu se v lednu hovořilo zejména v souvislosti s únosem venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními jednotkami na začátku měsíce. USA poté uznaly za nové vedení Venezuely Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, kterou Trump donutil ke spolupráci na těžbě a prodeji ropy.

Ve čtvrtek, krátce před zveřejněním uvedeného exekutivního příkazu, Venezuela schválila radikální reformu ropného sektoru, která otevírá těžbu a prodej ropy soukromým firmám a zahraničním investorům. Trumpova administrativa souběžně s tím uvolnila většinu sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Venezuela bývala důležitým dodavatelem ropy na Kubu. Po Madurově únosu Trump prohlásil, že vojenský zásah jako v případě Venezuely na Kubě nebude zapotřebí, protože tamní režim se podle něj zhroutí bez dodávek ropy brzy sám. Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, k níž výrazně přispěly i dlouholeté americké sankce.

Americký server Politico minulý týden s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že Trumpova vláda zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrov odřízla od přísunu ropy a dosáhla tak změny režimu. Trump také v lednu vyzval vedení Kuby, aby uzavřelo dohodu s USA, a tamní vládě vzkázal, že už nebude dostávat ropu ani peníze od Venezuely. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel oponoval, že Washington nemá morální právo nutit Kubu k uzavření dohody.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

ilustrační obrázek

Fico se v květnu chystá do Moskvy, připomenout si chce i vylodění v Normandii

Zahraničí
16. 3. 2026

Američané v zahraničí vítají snížení poplatku za vzdání se občanství

Zahraničí
16. 3. 2026

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Zahraničí
16. 3. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ