Trumpova cla na evropské země znovu vystřelila cenu zlata na rekord

Ekonomika
19. 1. 2026 12:34
Aktualizováno: 19. 1. 2026 12:47
ilustrační foto
ilustrační foto

Cena zlata se v pondělí vyšplhala na rekord v blízkosti 4700 dolarů (přes 98 000 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Za jejím růstem stojí sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Krátce před 11:00 SEČ vykazovala cena zlata nárůst o 1,6 procenta nad 4668 dolarů za unci. V noci se dostala až k hranici 4690 dolarů za unci. Na rekord se vyšplhala také cena stříbra, která překročila 94 dolarů za unci, později ale o část zisků přišla.

Trump hodlá od 1. února uvalit dodatečné desetiprocentní clo na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Tyto země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat Grónsko.

Nejistota kolem Grónska i NATO

"Geopolitické napětí poskytlo investorům sázejícím na růst ceny zlata další důvod k tomu, aby žlutý kov posunuli na nová maxima," uvedl analytik Matt Simpson ze společnosti StoneX. "Vzhledem k tomu, že Trump vložil do hry cla, je jasné, že jeho hrozba ohledně Grónska je skutečná a že bychom mohli být o krok blíže ke konci NATO," dodal.

"Investoři v takto nestabilním prostředí tradičně přesouvají kapitál do zlata jako bezpečného přístavu, což se nyní odráží v jeho ceně. Zlato zároveň profituje z dlouhodobě zvýšené nejistoty kolem měnové politiky, zadlužení států a geopolitických konfliktů, což naznačuje, že zvýšený zájem investorů nemusí být jen krátkodobou reakcí," řekl analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.

Finanční systém prochází podle Ryby velkou změnou, která vytváří ideální podmínky pro dlouhodobý růst ceny zlata, ale i stříbra a bitcoinu. Zlato by se tak podle inflačního scénáře mohlo dostat až nad 8000 dolarů za troyskou unci, odhaduje.

Za rok vystoupala cena zlata o 64 procent

Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata i pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.

Nízké úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Slabší dolar pak snižuje ceny zlata a dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.

Autor: ČTK, David GarkischFoto: Pexels

Další čtení

ilustrační foto

Nejstarší česká loterie Sazka mění název na Allwyn. Sportka ale zůstane

Ekonomika
19. 1. 2026
ilustrační obrázek

Evropské akcie kvůli hrozbě nových amerických cel zahájily týden poklesem

Ekonomika
19. 1. 2026

Ostravské letiště loni odbavilo 506 201 cestujících, dosud nejvíce v historii

Ekonomika
16. 1. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ