Poslaneckou sněmovnou prošel v prvním čtení návrh nového zákona o účetnictví. Norma, která má nahradit dosluhující předpis z roku 1991, slibuje největší revoluci ve vykazování dat za posledních 35 let. V prostředí byznysu ale zaznívají spíše skeptičtější hlasy. Podle Martina Plachého, zakladatele platformy Rekap a experta na reporting, totiž samotný zákon nevyřeší největší bolest českého byznysu: fakt, že účetnictví malých a středních firem (MSP) je často v takovém stavu, že mu nevěří ani banky, ani investoři.
Martin Plachý říká, že banky i investoři berou účetnictví českých malých a středních firem, které generují 35 – 40 % HDP, s velkým odstupem. „Musím bohužel konstatovat, že často právem. Za posledních třicet let se standard kvality nikam významně neposunul. Nový zákon sám o sobě tuto laťku nezvedne, pokud se páteří účetnictví nestane skutečné manažerské řízení,“ říká Martin Plachý, jehož platforma pomáhá s interpretací dat více než 700 firmám. Hlavním problémem podle Plachého není jen metodika účtování, ale fatální dopad na financování firem. Pokud firma nedisponuje kvalitním a průběžným reportingem, stává se pro banky rizikovou a nečitelnou.
„Kvůli nedůvěře finančních institucí v účetní data mají české firmy drasticky sníženou schopnost získat prostředky na svůj rozvoj. Banka se raději stáhne, než aby riskovala s firmou, která výsledky ‚lepí‘ jednou za rok pro finanční úřad,“ vysvětluje Plachý.
Účetnictví v reálném čase jako nesplněný sen?
Nový zákon sice mimo jiné sází na digitalizaci, ale Plachý varuje, že bez tlaku na „průběžné účetnictví a kvalitu dat“ zůstanou výstupy pro majitele firem stále jen pohledem do zpětného zrcátka. „Pokud majitel firmy dostane výsledky za březen v polovině května, je to pro řízení byznysu nepoužitelná informace. Potřebujeme reporting v reálném čase, ale k tomu nás jen změna paragrafů nedotlačí,“ dodává. Podle něj je třeba nastavit systém tak, aby se stalo běžnou normou, že firmy jsou schopné věrně zobrazovat svůj stav každý měsíc. To by radikálně posílilo důvěru bank i investorů a otevřelo firmám cestu k levnějšímu kapitálu, ale především by to dramaticky zlepšilo kvalitu řízení firem. Plachý své výhrady opírá o i o diskuse s velkými hráči, jakými jsou významní investoři nebo zástupci bankovních domů. „Ta ambice ke změně tam prostě není. Přístup státu i institucí je neuvěřitelně laxní. Bez tlaku na kvalitu průběžného účetnictví a reportingu budeme pořád jen přešlapovat na místě.“
Klíčové body kritiky Martina Plachého:
- Blokace kapitálu: Nedůvěryhodné účetnictví je hlavní bariérou pro získání úvěrů a investic u MSP.
- Chybějící měsíční reporting: Roční závěrka je pro řízení firmy i pro banky bezcenná, normou by měl být měsíční standard.
- Absence regulace: Účetní profese postrádá dohled nad kvalitou a moderní systém vzdělávání.
- Laxnost institucí: Banky i stát rezignovaly na snahu kultivovat kvalitu dat u menších firem. Přitom digitalizace i aplikace AI velmi často selhává na mizerných datech.
Rada pro firmy: Nečekejte na stát
Zatímco zákon ve sněmovně čeká 120denní lhůta pro projednání ve výborech, Martin Plachý radí majitelům firem jednat okamžitě: „Nechtějte po účetních jen čistý štít před finančákem. Chtějte manažerská data, která můžete ukázat v bance nebo investorovi jako důkaz, že svou firmu skutečně řídíte. Jen tak získáte konkurenční výhodu a přístup k penězům dříve než ostatní.“
