Téměř 140 účinkujících, ze dvou třetin Ukrajinců, hráli, tancovali, zpívali a bavili se dnes na Mezinárodním festivalu Slovanské prameny v Plzni. Propojuje českou a ukrajinskou komunitu a představil slovanskou kulturu od folklorních kořenů po současné formy.
Druhý ročník akce, kde se představila také ukrajinská řemesla, jarmark, služby, poradny, podnikatelé, speciality, piknik i program pro děti, byl trojnásobný proti loňsku. Přírodním areálem Božkovský ostrov prošly stovky lidí, z nichž byla většina Čechů. ČTK to řekl předseda plzeňského spolku Společně v Evropě - Česko-ukrajinské kulturní centrum Daniel Cyvenko.
"Festival vytváří prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a podporu integrace ukrajinské komunity v Česku. Poprvé ho podpořily město a kraj. Vidí, že to není jen festival a že během roku pořádáme hodně akcí - literární, úklidy nábřeží plzeňských řek, poradny a další - všechny v obou jazycích. Kultura je ten nejlepší most," řekl.
Podle předsedy se propojování daří, ale pomalu. Češi si podle něj teprve zvykají na ukrajinské kulturní akce. "Snažíme se oslovovat pravidelně hodně českých umělců i komunit," řekl. Ukrajinských spolků, které významně pomáhají krajanům, jsou v Plzni čtyři. Spolupracují s Klubem nových komunikací (KNK), který se věnuje pletení, háčkování a vyrábění keramiky, broží a šperků.
V Plzni žije podle Cyvenka nejsilnější ukrajinská komunita po Praze. "Ale takové akce, které by propojovaly naše lidi s Čechy, tu chyběly. Pro mě je důležité, aby naši lidé, kteří byli nuceni opustit domov, se tady, i díky takovýmto akcím, cítili dobře. Snažíme se jim vytvořit komunitu a pocit domova, ale spolu s Čechy," řekl Volodimir Pichak, který pochází z Ivanofrankivsku a žije v Plzni sedm let.
Cyvenko odhaduje, že polovina uprchlíků po válce v ČR zůstane. "Myslím si, že třetina je tu opravdu hodně spokojená, druhá třetina nemá na výběr, protože se nemají kam vrátit, a třetí váhá," řekl. Dodal, že všichni Ukrajinci, kteří mohou pracovat, tak si našli zaměstnání. Podle něj se snaží pracovat, třeba na menší úvazky, i matky s malými dětmi. Spolek pomáhá krajanům, kteří se setkají s vyděračskými praktikami pracovních agentur. Na YouTube má poradnu, kde informuje o zákonech i o tom, kam se obrátit. Kvituje, že už se v tomto směru mění zákony v ČR a více se kontrolují případy vykořisťování. V Plzni mají Ukrajinci hodně pracovních možností, řekl.
"Spojujeme ženy, které umí háčkovat, plést, vyšívat a další. Čekáme na všechny, budeme rádi, když se připojí Češky. Začali jsme před čtyřmi lety, aby se ženy trochu uklidnily a neměly jen myšlenky na válku," řekla Ludmila Ovsejčuková z KNK, která přišla z Charkovské oblasti. Ráda by se vrátila domů, ale podle ní to půjde těžko, protože jí v Plzni studují obě dcery na střední škole. Ženy z KNK se scházejí každý pátek v městské knihovně. Prodávají na jarmarcích, na trzích a těmito penězi pomáhají krajanům.
"Je nám tady dobře a jsme moc vděčně Čechům za podporu," řekla její kolegyně Viktorie Fendryková z KNK, která by se ráda vrátila domů. Podle obou žen je důležité, pro Ukrajince i Čechy, že se pořádají podobné akce. "Aby Češi věděli, že máme svoji kulturu," uvedla. Dvaadvacetiletá Anastazia Danková z Kramatorska, která žije v Plzni čtyři roky, prodala obrazy na výstavě v Belgii a podpořila ukrajinské spolky. "Pomáhám také v Čechách i v Evropě představovat ukrajinské umělce," řekla. Díky účasti ve společenské skupině ANT chce propojovat české a ukrajinské malíře, zpěváky a další umělce.
