Více než 500 rizikových míst, které jsou hrozbou při cestě do školy, vytipovali v rozsáhlém výzkumu žáci olomouckých základních škol. Ukázal to výzkum odborníků z Univerzity Palackého (UP), kteří zkoumali vliv prostředí na pohybové chování dětí. Projekt zároveň odhalil, že se školáci málo hýbou a průměrně nesplňují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro každodenní fyzickou aktivitu, informovali zástupci univerzity.
Do projektu, na němž univerzita spolupracovala s olomouckým magistrátem, se zapojilo přes tisíc žáků. Ti do interaktivní mapy zapisovali svou trasu do školy a vyznačovali místa, která považují za nebezpečná. Mezi 540 body byly například nepřehledné nebo chybějící přechody, úseky s rychlou jízdou aut či lokality, kde se děti necítí bezpečně kvůli obtěžování.
Projekt ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce navázal na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. "Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen čtyři procenta postřehů školáků byla označena za neřešitelná," uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.
Školáci jsou s pohybem na štíru. Tedy skoro tak na čtýru
Součástí šetření bylo také týdenní sledování pohybové aktivity u zhruba 200 žáků osmých tříd pomocí monitorovacího zařízení ActiveGraph. Ukázalo se, že průměrný osmák má denně necelých 45 minut středně až vysoce intenzivního pohybu, zatímco WHO doporučuje 60 minut. Naopak v délce spánku dosahují žáci doporučovaných osmi hodin.
O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy diskutovali řešitelé s žáky a učiteli na zapojených školách. "Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně," dodal Vorlíček.
Výzkum je součástí tříletého Juniorského grantu Univerzity Palackého. Na projektu se kromě odborníků z Fakulty tělesné kultury podílejí i specialisté z katedry geoinformatiky a psychologie. Výsledky byly již prezentovány na mezinárodní konferenci v Aucklandu na Novém Zélandu a postupně vycházejí v odborných časopisech. Podle Vorlíčka jde o příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, který je v Česku zatím spíše výjimečný.
