Nejúčinnější masožravá rostlina proti octomilkám i masožravá asijská liána, která dokáže polapit kořist o velikosti malého hlodavce, budou na přelomu května a června k vidění ve sbírkových sklenících Výstaviště Flora Olomouc na výstavě masožravých rostlin Živé pasti.
Organizátoři výstavy do Olomouce přivezou stovky masožravých rostlin, mezi kterými nebude chybět kolekce rosnatek či masožravé rostliny z České republiky, uvedl mluvčí Výstaviště Flora Michal Poláček.
Prodejní výstavou Živé pasti ožije olomoucké výstaviště od 24. května do 8. června. "Oproti předchozím ročníkům chystáme větší kolekci botanických druhů rosnatek z celého světa, a to jak v expozici, tak v prodeji. Půjde například o jednu z největších rosnatek na světě - rosnatku královskou z jižní Afriky či o rosnatku kapskou považovanou za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkám pocházející taktéž z jižní Afriky," uvedla pěstitelka masožravých a tropických rostlin Markéta Aubrechtová.
Masožravek budou stovky. Některé jedí jen mouchy, další…
Ve sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech budou k vidění stovky masožravých rostlin. Například více než třicetileté vzrostlé exempláře špirlic ze severní Ameriky vysoké přes metr, masožravé bromélie či raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor jižní Ameriky.
"Samozřejmě nebudou chybět ani nejznámější masožravky na světě - mucholapky podivné, a to včetně spousty jejich zajímavých klonů. Rychlost pohybu jejích čepelí je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny," řekla Aubrechtová. Některé zajímavé masožravé rostliny pak na výstavu zapůjčí také Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.
Gravitační pasti, rychlý skus nebo lepidlo
Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pasti ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.
Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.
