Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. ÚS rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou. ČTK to dnes řekla jeho mluvčí Kamila Abbasi.
Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, jedním z nich byl i soud v Břeclavi. V žalobách poukazovala na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu.
Konfiskace majetku tak byla podle nadace nezákonná. Československé úřady ale po druhé světové válce vycházely z toho, že se lichtenštejnský kníže přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl na základě Benešových dekretů státu.
Průběžně se nadace v jednotlivých sporech obracela na Nejvyšší i Ústavní soud, zatím bez úspěchu. Loni v dubnu například ÚS zamítl stížnost kvůli pozemkům na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Na majetek rodu se podle většinového názoru ústavních soudců vztahovaly poválečné konfiskační dekrety a rozhodnutí tehdejších správních orgánů nemohou současné soudy nově přezkoumávat. Výjimku z pravidla stanovily restituční předpisy, které však na Lichtenštejny nedopadají. O majetek totiž přišli ještě před nástupem komunistické totality.
Sérií dalších usnesení odmítl ÚS v posledním roce stížnosti, které se týkaly třeba majetku na Orlickoústecku, Brněnsku, Bruntálsku či Olomoucku. V aktuálním usnesení poukázal soud na to, že argumentace stížností se opakuje, ani jeho rozhodnutí se proto nemění.
Spor vedený původně u Okresního soudu v Břeclavi je výjimečný tím, že se týká také Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi 14 státními institucemi, které u břeclavského soudu žalobě čelily, byly například Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Lichtenštejnové už dříve podali na Česko i mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. V roce 2023 Nadace knížete z Lichtenštejna uvedla, že je připravena se vzdát vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadaci by v takovém případě byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit.
