Spojené státy kvůli jejich úternímu úderu na dům s íránskými svatebčany označil dnes za Satana předseda íránského parlamentu a hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle íránských úřadů bylo při útoku zabito pět lidí včetně dítěte a dalších 68 lidí bylo zraněno, píše agentura AP.
Při poslední vlně útoků zahynulo v Íránu 18 lidí a dalších 108 lidí bylo zraněno, uvedl dnes večer íránský ministr zdravotnictví Mohammad-Rezá Zafarghandi. Íránské ozbrojené síly v reakci zaútočily na Kuvajt, Bahrajn, SAE, Jordánsko a Irák, kde mají USA vojenské základny.
Obnovené vzájemné útoky mezi Spojenými státy a Íránem začaly po měsíci relativního klidu americkými údery na íránský ostrov Lárak v Hormuzském průlivu. Cílem byla odpalovací zařízení, kterými chtěl Írán podle Washingtonu klást námořní miny v průlivu.
V úterý USA podle Teheránu zasáhly dům ve městě Kúhestak v jihoíránské provincii Hormozgán. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) se podle agentury AFP k tomuto útoku přímo nevyjádřilo, ale jeho mluvčí uvedl, že USA "nikdy necílí na civilisty, na rozdíl od íránských revolučních gard".
"Škola v Mínábu: děti zmasakrovány. Sportovní hala v Lámerdu: děti povražděny. Svatba v Kúhestaku: děti spolu s rodinami zabity. Jestliže se nějaká síla chová jako Satan, vybírá si cíle jako Satan a zabíjí jako Satan, je Satanem. A chrání Malého Satana, který dělá to samé? Je Velkým Satanem," uvedl na síti X Ghálíbáf, přičemž použil termíny pro USA a Izrael, s nimiž přišel již v roce 1979 první nejvyšší duchovní vůdce íránské islámské republiky Rúholláh Chomejní.
Ghálíbáf v příspěvku odkazoval na údery z 28. února v Lámardu, kde zahynulo nejméně 21 civilistů včetně sedmi dětí, a dívčí školu v Mínábu, kde bylo zabito 168 lidí, převážně dětí. Počty obětí uvedla v minulosti agentura AP s odvoláním na údaje íránských úřadů.
Po úterních útocích íránské revoluční gardy podle AFP oznámily čtyři mrtvé ze svých řad, a polovojenské milice basídž, které pod gardy spadají, uvedly tři mrtvé. Írán původně mluvil o celkem 11 mrtvých, bilanci pak dnes večer zvýšil ministr zdravotnictví na 18 zabitých, uvedla agentura Reuters.
Íránské ozbrojené síly v reakci provedly údery v arabských zemích v regionu, kde mají USA základny. Cílem podle jejich prohlášení byly letecká základna Alí Sálim v Kuvajtu, vojenská základna Šajch Ísá v Bahrajnu, letecké základny Zafra a Minhád ve Spojených arabských emirátech, základna americké námořní pěchoty Camp Titin v Jordánsku a blíže nespecifikované základny v severoiráckém Irbílu. Z těchto zemí nebyly dosud hlášeny žádné oběti. V Bahrajnu a Kuvajtu podle tamních úřadů útoky způsobily požáry v obydlených oblastech.
Dnes dopoledne íránské revoluční gardy uvedly, že v Hormuzském průlivu najely dva ropné tankery na námořní miny, což lodě vyřadilo z provozu. Plavidla se podle prohlášení gard snažila proplout trasou, kterou íránský režim považuje za nelegální.
Válka v regionu začala americko-izraelskými údery na Írán 28. února. Teherán v reakci mimo jiné značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, a to jak výhrůžkami, tak opakovanými útoky na tankery a nákladní lodě. Průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy, plynu a dalších komodit ze zemí Perského zálivu. Cílem íránských útoků se také staly arabské země v regionu, které jsou spojenci USA. V červnu podepsané americko-íránské memorandum o porozumění, které mělo válku ukončit, zkrachovalo, přičemž obě země se vzájemně obviňují z jeho porušování.
