Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako "přiznaná", nebo "nepřiznaná" koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody.
Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do Parlamentu. Na Stačilo! i SPD se uplatní základní pětiprocentní klauzule pro vstup do Sněmovny.
Přiznané koalice, jako je například Spolu, musejí překonat vyšší uzavírací klauzuli - pro dvoučlenné koalice činí osm procent, pro tříčlenné a vícečlenné 11 procent. Mají ale zase výhodu ve financování, protože spolupracujícím stranám náleží státní příspěvky za mandáty, zatímco v případě nepřiznaných koalic jdou peníze politické straně, která kandidátní listinu podala. Strany z nepřiznaných koalic také mají složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.
"To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má pak specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů," řekl předseda soudu Josef Baxa. Právní úprava podle soudu nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch.
Soud vyzval, ať si s koalicemi poradí napříště zákonodárci
Středeční nález však nelze podle ÚS vykládat jako potvrzení, že právní úprava koalic je ideální, či dokonce jediná možná. "V situaci, kdy napadená právní úprava není protiústavní, je však pouze věcí zákonodárce, jak k nastolenému problému přistoupí a zda argumenty proti vhodnosti současné právní úpravy vyslyší," stojí v nálezu soudce Milana Hulmáka.
Politici mohli úpravu koalic změnit už v novém zákoně o správě voleb, který vstoupí v účinnost 1. ledna, ale neudělali to - zůstala obdobná jako nyní.
Strana Volt se ohradila proti SPD a Stačilo!
Strana Volt Česko u krajských soudů poukazovala na to, že na kandidátkách Stačilo! a SPD figurují i členové jiných stran či hnutí. Soudy návrhy zamítly, byť některé z nich uznaly, že jde o obcházení zákona, patrně s cílem vyhnout se vyšším uzavíracím klauzulím pro koalice. Nechtěly však razantně zasáhnout do voleb.
Strana se poté obrátila na ÚS. Podala dvě stížnosti, soud je spojil do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem byl Hulmák, rozhodnutí je ale výsledkem hlasování pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň.
Soudci rozhodli jednomyslně, stačil jim k tomu týden. "Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou," řekl Baxa. Volby se konají 3. a 4. října. Soud chtěl, aby měli voliči i kandidující strany a hnutí jasno.
Zákon říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou spolupracující strany a hnutí za koalici označí. ÚS se problematikou zabýval už v roce 1996, kdy uvedl, že vytvoření koalice je "volní akt", který nepodléhá dalšímu schvalování či přezkoumávání státních orgánů. Volt Česko i někteří odborníci ale poukazovali na to, že nepřiznané koalice jsou zjevným obcházením zákona, a to přesto, že dosud šlo o poměrně běžnou praxi.
Advokát: Když to nezarazíme, bude to příště dělat všichni
"Je třeba jednou pro vždy odolat zpěvu sirén formalismu, který láká k pohodlnému přehlédnutí podstaty a svádí koráb volebního soudnictví na skaliska nerovné soutěže," stálo v jedné ze stížností Volt Česko.
"Výsledkem dnešního odmítavého usnesení ÚS o stížnostech Volt Česko bude, že před příštími volbami do Sněmovny dramaticky vzroste počet nepřiznaných koalic. Co dnes dělá Stačilo!, budou příště dělat všichni, protože se to smí," uvedl advokát Tomáš Nahodil. Soudu v nevyžádaném stanovisku navrhoval, aby stížnosti Volt Česko zamítl, ale zároveň vyložil zákon tak, že na skryté koalice se uplatní stejná pravidla jako na ty přiznané, včetně zvýšených uzavíracích klauzulí, a to pokud možno už v říjnových volbách.
