Zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a zpomalení valorizace platí, Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičního ANO na zrušení vládní novely.
Soudci se zabývali obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy většina ve Sněmovně kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci. Podle soudu šlo o krajní, avšak přípustnou reakci na obstrukce. ÚS proto také vyzval k reformě jednacího řádu Sněmovny, podle něj paralyzovaný Parlament nemůže plnit svou funkci. ANO rozhodnutí respektuje, ale nesouhlasí s ním. Podobně se vyjádřily i odbory. Rozhodnutí ÚS naopak uvítali vládní politici.
Vládní novela od října 2023 zkrátila možnost odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Zvýraznilo se také krácení předčasného důchodu oproti standardnímu. Cílem novely bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. ANO tvrdilo, že novela narušila principy právního státu, včetně ochrany legitimního očekávání a právní jistoty. Zdůrazňovalo negativní dopady novely na lidi, kteří už jednou splnili podmínky pro odchod do předčasného důchodu a nárok dosud neuplatnili. Kvůli nové úpravě totiž o možnost dřívější penze znovu přišli, respektive dopadly na ně přísnější podmínky.
Podle ÚS nešlo o nepřípustnou zpětnou změnu a pro úpravu pravidel existovaly legitimní důvody. "Podle ekonomů bylo tehdy jít do předčasného důchodu výhodnější, než čekat na starobní důchod, což nedává dobrý smysl,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jan Wintr.
Opoziční hnutí také poukazovalo na omezení diskuse ve Sněmovně, kdy rozprava skončila, aniž měli možnost vystoupit všichni přihlášení poslanci. ÚS sice potvrdil, že vládní většina porušila jednací řád, avšak měla k tomu relevantní důvod, a to opoziční obstrukce. Diskuse ve Sněmovně byla podle ÚS dostatečně dlouhá a důkladná a poslanci ANO měli prostor se vyjádřit. ÚS zdůraznil, že porušování jednacího řádu ze strany sněmovní většiny lze chápat jen jako naprosto krajní východisko za situace, kdy jednací řád nedává většině efektivní nástroje, jak prosadit svoji legitimní většinovou vůli proti odhodlané obstrukci. ÚS i proto znovu vyzval k reformě jednacího řádu Sněmovny.
Hnutí ANO rozhodnutí ÚS respektuje, ale lidsky ho mrzí, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní dostala do komplikované životní situace tisíce lidí v předdůchodovém věku. ANO, které je favoritem podzimních voleb, chce podle Schillerové zásadní změny v důchodech prosazené nynější vládou revidovat.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) očekával, že vláda novelu u soudu uhájí. Opozice podle něj nemůže destruovat jednání Sněmovny. Rozhodnutí uvítala také předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda koaličních Starostů, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.
Odbory sice rozhodnutí ÚS ctí, zpřísnění předčasných penzí a zpomalení valorizací kvůli úspoře ale dál kritizují. Řešení vidí ve změnách daní. S kritikou se připojila i exministryně práce a sociálních věcí a předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Výhrady k zavedení změn měl po jejich někdejším schválení i prezident Petr Pavel. Vadilo mu, že chybělo přechodné období a vláda nevedla intenzivní kampaň, aby se lidé mohli připravit.
Soud se problematikou zabýval od listopadu 2023. Šlo o nejstarší dosud nevyřízený návrh v agendě pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. ANO k ÚS letos podalo také návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy, která počítá s postupným zvyšováním důchodového věku až na 67 let. O této věci zatím soud nerozhodl. ANO v tomto volebním období zatím se zrušením zákona u Ústavního soudu uspělo jednou. Loni v prosinci soud zrušil podstatné části lex Babiš II, podle novely se zpřísnil zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů.
