Nejvyšší správní soud (NSS) zjistil při přezkumu volebních stížností chyby při sčítání hlasů v Blansku. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl.
Podá ale trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb. Rozsah pochybení a další zjištění soud vedou k tomu, že nemuselo jít o nepozornost, ale o úmysl výsledek zkreslit. Novinářům to řekl člen volebního senátu Petr Mikeš.
Piráti se svým návrhem domáhali neplatnosti volby kandidáta či kandidátů v Jihomoravském kraji. Jeden z jejich voličů v okrsku 28 v Blansku totiž sdělil, že ačkoli dal Pirátům hlas, zveřejněný výsledek voleb jej neuváděl.
Informaci o tom, že Piráti nějaké hlasy dostali, měli také od členky volební komise. NSS si vyžádal volební dokumentaci z okrsku a přistoupil k přepočtu odevzdaných hlasů. Volební senát spočítal, že tam ve skutečnosti lidé odevzdali o dva platné hlasy více. Zároveň zjistil, že Piráti v daném okrsku obdrželi 20 hlasů, nikoli žádný, jak bylo uvedeno v zápisu.
Na výsledky voleb to vliv nemělo
Piráti mají po přepočtu v Blansku o 20 hlasů více, ANO o 21 méně, STAN o dva více, SPD o jeden více. "Jde o relativně závažná pochybení volební komise, tato nezákonnost však neměla vliv na výsledek rozdělení mandátů. Soud proto návrh zamítl. Zároveň se rozhodl podat trestní oznámení. Nemuselo se jednat o nepozornost, mohl to být úmysl výsledek zkreslit," řekl Mikeš.
Předseda jihomoravských Pirátů Marek Lahoda ocenil, že soud hlasy přepočítal. "Byť to nic nemění na mandátech, šlo nám hlavně o princip a zajištění toho, aby volby v ČR probíhaly řádně a takovéto věci se nestávaly," řekl dnes ČTK. Lidé podle něj musí mít jistotu, že jejich hlas se při volbách započte. Vzhledem k tomu, o kolik hlasů šlo, podle Lahody zřejmě nemohlo jít o chybu.
Podvod zamíchal s preferenčními hlasy
Kvůli nezapočítání hlasů pro Piráty nebyly započítány ani preferenční hlasy pro jejich kandidáty, kterých bylo v okrsku odevzdáno 19. Neodpovídaly ani počty preferenčních hlasů pro 12 kandidátů hnutí ANO, přičemž některé početní odchylky byly podle soudu významné. Například kandidáti Taťána Malá a Pavel Outrata ve skutečnosti obdrželi o polovinu méně přednostních hlasů.
Celkem soud obdržel 53 stížností na letošní sněmovní volby, některé ovšem před lhůtou a po lhůtě, proto se jimi nezabýval, stejně jako těmi, které měly nějaké vady a pisatelé je ani po výzvě neodstranili. Věcně tedy soud rozhodoval o 19 stížnostech. "Ani v jednom případě jsme nedospěli k závěru, že by stížnosti byly natolik důvodné, aby vedly k vyslovení neplatnosti volby některého z kandidátů na poslance," řekl předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček.
