V Chile se dnes konají prezidentské a parlamentní volby, v nichž téměř 16 milionu voličů rozhoduje novém složení Sněmovny poslankyň a poslanců a poloviny horní komory parlamentu a také o prezidentovi na další čtyři roky. Volební místnosti se uzavřou v 18:00 místního času (22:00 SEČ). O prezidentský úřad se ve dvacetimilionové jihoamerické zemi uchází osm kandidátů, ale dnes pravděpodobně nikdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů. V takovém případě rozhodne 14. prosince druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější účastníci dnešního hlasování.
Podle průzkumů, které se naposledy směly zveřejňovat 1. listopadu, se dnes očekává vítězství levicové političky Jeannette Jaraové, která byla od roku 2022 do letošního dubna ministryní práce a sociálních věcí nynějšího prezidenta Gabriela Borice. Jedenapadesátiletá Jaraová je členkou komunistické strany, v níž reprezentuje sociálnědemokratické křídlo.
Na druhém místě by měl podle průzkumů skončit devětapadesátiletý právník José Antonio Kast, který se o prezidentský úřad uchází už potřetí a bývá označován za krajně pravicového politika. Šance na postup do druhého kola má ovšem i devětačtyřicetiletý poslanec Johannes Kaiser, lídr Národní libertariánské strany (PNL), která je rovněž označována za krajně pravicovou. Překvapit by mohla zástupkyně tradiční pravice dvaasedmdesátiletá ekonomka Evelyn Mattheiová, zatímco ostatní kandidáti šance na postup podle průzkumů nemají.
Ve volbách v Chile je po 13 letech opět volební účast povinná a voličům starším 18 let hrozí pokuty až 105.000 chilských pesos (asi 2300 Kč), pokud volit nepůjdou. Výjimky mají nemocní, invalidé či lidé žijící dlouhodobě v zahraničí, kteří ale musí doručit policii příslušné potvrzení.
Volit nemusí ani ti, co bydlí víc než 200 kilometrů od svého volebního obvodu. Ti ovšem musí v den voleb požádat o potvrzení na příslušných webových stránkách, které jim vygenerují alfanumerický kód, s nímž pak musí osobně na policejní stanici v místě pobytu. Pak dostanou potvrzení, které poslouží jako důkaz u soudu a umožní vyhnout se pokutě za volební neúčast. Podle deníku El País se dnes tvořily dlouhé fronty před policejními stanicemi a webové stránky pro žádosti o kód zkolabovaly.
Hlavním tématem volební kampaně byly nárůst kriminality a nelegální migrace. Chile patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky, ale v posledních letech zde kriminalita roste, což velká část Chilanů spojuje s nelegální migrací.
Mezi voliči v Chile je podle agentury AP i přes 800.000 imigrantů, kteří mají v zemi povolený pobyt na pět a více let. Jejich volební účast ale není povinná. Průzkumy ukazují, že tito voliči spíše dávají přednost pravici, jelikož velká část z nich pochází z Venezuely, odkud utekli před autoritářským levicovým režimem. Někteří imigranti se ale podle AP ze solidarity k ostatním uprchlíkům zdráhají volit pravicového kandidáta - Kasta či Kaisera, kteří v kampani slíbili, že všechny ilegální imigranty deportují.
Počet cizinců se v Chile od roku 2017 do loňska zdvojnásobil zhruba na 1,6 milionu; z toho asi 330.000 osob je v zemi nelegálně, napsala dnes agentura AP.
Současný prezident Gabriel Boric, který se v březnu 2022 stal v šestatřiceti letech nejmladším prezidentem v historii země, podruhé v řadě kandidovat nemůže a mandát mu skončí 11. března. Podle deníku El País dnes hlasoval v rodném městě Punta Arenas, které je vzdálené asi 3000 kilometrů od chilské metropole. Do volební místnosti přišel s malou dcerkou Violetou v náručí.
