V ČR je víc spalniček a příušnic, záškrtu a černého kašle nejvíc za desítky let

V Česku bylo letos nejvíc případů příušnic za sedm let a spalniček za posledních pět let. U záškrtu jsou počty nemocných nejvyšší za 25 let, u černého kašle od roku 1958. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Proti těmto nemocem, které se v různé míře vrací v několikaletých vlnách, je povinné očkování v dětském věku. Podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) jsou v Česku desetitisíce dětí, které nedostaly vakcínu včas podle očkovacího kalendáře.

Povinně by děti měly být očkovány takzvanou hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocnění bakterií Haemophillus influenzae typu b. Druhou povinnou vakcínou je takzvaná MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Při proočkování většiny ročníku je chráněna celá populace, protože se nemoc nešíří. Například u spalniček je potřeba 95 procent. Mezi dětmi z ročníku 2020 je podle MZd více než 14.000, které do dvou let věku vakcínu nedostaly, proočkovanost byla 87 procent.

Před zahájením očkování bývaly v tuzemsku desítky tisíc případů za rok. Například u příušnic to bylo podle zprávy SZÚ v roce 1985 přes 24.500. Letošních 654 do konce listopadu je nejvíc od roku 2017. O rok předtím ale byly počty skoro desetinásobné.

"Charakteristickým klinickým projevem příušnic je bolestivé měkké zduření jedné nebo více slinných žláz," popsal příznaky SZÚ. Infekce v dětském věku většinou proběhne bez komplikací, ve vyšším věku se objevují častěji. Může jít například o zánět slinivky břišní nebo pohlavních žláz, u chlapců v pubertě může vést až k neplodnosti.

V posledních čtyřech letech se vlivem covidových opatření téměř nevyskytovaly ani spalničky, letos bylo 34 případů. Letos ohniska nemoci, která je minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka, souvisela s importy ze zahraničí. Například od neočkované sedmileté dívky, která pobývala v Německu, se nakazilo dalších 13 osob. V roce 2019 bylo případů v ČR téměř 600. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a postupně typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.

Záškrt se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila předloni. Nákaza se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, loni sedm a letos 11.

Proti černému kašli se v tehdejším Československu začalo očkovat v roce 1958, více než letošních 36.000 případů za rok od té doby na území dnešní ČR nebylo. Nemocní jsou zejména teenageři, podle odborníků to může souviset se změnou složení vakcíny v minulosti a zároveň postupném slábnutí ochrany. Doporučují proto jedno přeočkování v dospělosti.

V předchozích letech o něj zájem nebyl velký, lékaři ho doporučovali hlavně těhotným, protože vakcína chrání v prvních měsících i novorozeně. Zatímco v roce 2023 lékaři podali dospělým 23.971 dávek očkování proti černému kašli, letos to bylo 232.631 dávek do poloviny prosince.

Přibylo letos ale i případů jiných infekcí, které mají rozdílné způsoby nákazy, například žloutenky typu C, legionelózy, která se drží ve stojící vodě v potrubí, nebo listeriózy z nakažených potravin. Meziročně víc je i nemocí od klíšťat. Pokračuje také loňský nárůst případů svrabu, proti předchozím letům je nemocných zhruba dvojnásobek.

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

zdroj: Státní zdravotní ústav - Informační systém infekčních nemocí (ISIN)