V ČR žilo ke konci roku 1,094.090 cizinců, v populaci jde o každého desátého

Domácí
1. 3. 2025 12:00

Počet cizinců dlouhodobě žijících v České republice roste. Ke konci minulého roku jich úřady evidovaly 1,094.090. Oproti konci roku 2023 to představovalo nárůst o 28.350, tedy o 2,7 procenta. Podíl cizinců na celkové populaci v prosinci loňského roku dosáhl desetiny. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o migraci ministerstva vnitra. Podle ní převládají mezi cizinci žijícími v Česku občané Ukrajiny, kterých je 589.456, následuje 121.472 občanů Slovenska a 69.015 občanů Vietnamu.

Mezi regiony s nejvyšší koncentrací lidi ze zahraničí patří tradičně Praha, kde žila téměř třetina z celkového počtu legálně pobývajících cizinců v Česku. Následoval Středočeský kraj s podílem 14,2 procenta cizinců. Přechodný pobyt mělo loni v Česku 332.994 lidí, trvale v tuzemsku pobývalo 372.217 cizinců.

Hranici milionu lidí počet cizinců překročil poprvé v roce 2022, a to zejména kvůli lidem s tzv. dočasnou ochranou, kterou ministerstvo uděluje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí na Ukrajině. Držitelů dočasných ochran bylo k 31. prosinci 2024 v Česku 388.879, to je zhruba o 14.000 víc než na konci roku 2023.

Od začátku konfliktu na Ukrajině před třemi lety do konce minulého roku vydalo Česko dočasnou ochranu celkem 659.970 lidem. Z unijních zemí je dlouhodobě státem, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V prosinci jich v ČR bylo přibližně 36 na každých tisíc obyvatel, uvádí zpráva.

Nelegálních migrantů bylo loni při tranzitu přes území Česka zadrženo 420, což je o 90 procent méně než v předcházejícím roce. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie, kteří tvořili více než dvě třetiny všech zajištěných. Dalšími v pořadí byli občané Turecka, Ruska, Afghánistánu, Etiopie a Mongolska, uvádí zpráva. Nejčastěji se do země dostali letecky, a to 219 osob.

V naprosté většině případů se podle zprávy jednalo o lety z Řecka, jako pasažéři se většinou prokazovali neregulérními doklady. Dále migranti mířili do Česka ze Slovenka a Rakouska. Nejčastěji migranti směřovali do Německa, v menším počtu pak do Nizozemska či Francie.

Žádostí o mezinárodní ochranu v minulém roce úřady obdržely celkem 1363. Nejvíc jich podali státní příslušníci Uzbekistánu (224), dalšími v pořadí byli žadatelé z Ukrajiny (205), Vietnamu (186), Turecka (99) a Ruska (91).

Do země původu se v programu asistovaných dobrovolných návratů organizovaných ministerstvem vnitra loni vrátilo celkem 748 lidí. Správa uprchlických zařízení asistovala při návratu 38 osobám. V rámci nucených návratů zajišťovaných policií odcestovalo loni z Česka celkem 201 lidí. Cílovými zeměmi byly nejčastěji Slovensko, Rumunsko a Ukrajina.

Autor: ČTKpixabay.com

Další čtení

Sněmovna schválila přerozdělení 7,9 miliardy Kč mezi zdravotními pojišťovnami

Domácí
25. 3. 2026

Žena zadržená na Slovensku kvůli požáru v Pardubicích je dle policie Američanka

Domácí
25. 3. 2026
Hasiči u Trutnova zasahují u požáru lesa. Zásah komplikuje silný vítr. Na místě je osm jednotek, byl vyhlášen druhý ze čtyř stupňů požárního poplachu.

Na okraji Trutnova hořel les, příčinou požáru byla nedbalost při pálení klestí

Domácí
25. 3. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ