Iráčané v úterý v parlamentních volbách vybírali nové zákonodárce. K urnám mohli přijít do 16:00 SEČ a první výsledky by mohly být k dispozici za 24 až 48 hodin, uvádí agentury. Volební účast dosáhla 55 procent, což bylo výrazně více než v roce 2021. Na rozdíl od předchozích hlasování zatím média nezmiňují vážnější incidenty. O pokračování v čele vlády usiluje premiér Muhammad Súdání.
Předseda vlády Súdání usiluje o druhé funkční období. Předpokládá se, že jeho blok získá v novém parlamentu nejvíce křesel, ale nikoli většinu, což by mohlo vést k dlouhým jednáním mezi šíitskými a sunnitskými stranami o rozdělení vládních funkcí a výběru premiéra, poznamenal Reuters.
Před parlamentními volbami panovaly obavy z nízké volební účasti. Analytici se domnívali, že volební účast by mohla klesnout pod 41 procent z roku 2021 kvůli rostoucí nedůvěře Iráčanů k zastupitelské demokracii i kvůli výzvám k bojkotu hlasování vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra. V úterý večer volební orgány uvedly, že podle prvních odhadů volební účast činila 55 procent. K volbám přišlo na 12 z 21 milionů oprávněných voličů.
Příští vláda bude muset podle analytiků hledat rovnováhu mezi vlivem USA a Íránu a přitom zvládnout desítky ozbrojených skupin. Ty mají blízko k Teheránu a zodpovídají se spíše vlastním vůdcům než státu, zatímco Washington žádá rozpuštění těchto milicí. Nová vláda bude také čelit tlaku, aby dosáhla zlepšení každodenního života a zabránila tomu, aby se veřejná nespokojenost s korupcí přelila do nepokojů, jak se to stalo v letech 2019 a 2020.
Svobodné volby se v Iráku konají pošesté od roku 2005, poté, co byl při americké invazi v roce 2003 svržen režim diktátora Saddáma Husajna. Hlasování ale opakovaně poznamenalo sektářské násilí a bojkotovali jej sunnitští muslimové, protože Husajnův pád umožnil, aby politiku ovládli dříve utiskovaní většinoví šíité. Sektářství sice z velké části ustoupilo, zejména mezi mladými Iráčany, zůstává ale zakotveno v politickém systému, který rozděluje důležité funkce mezi šíity, sunnity, Kurdy, křesťany a další etnické a náboženské skupiny. V rámci etnicko-náboženské dělby moci v Iráku bude premiérem šíita, předsedou parlamentu sunnita a prezidentem Kurd, dodal Reuters.
