Íránské úřady popravily další tři muže odsouzené k trestu smrti za násilnosti při lednových protirežimních protestech. Mehdí Rasólí (25 let) a Mohammad Rezá Mírí (21 let) byli podle úřadů odpovědní za smrt příslušníka bezpečnostních sil v Mašhadu na severovýchodě země a Ebráhím Dólatábádí byl označen za podněcovatele nepokojů v témže městě. S odkazem na zprávu agentury Mízán spadající pod íránskou justici to píše agentura AFP. Podle lidskoprávních organizací IHR a HRANA byli popraveni oběšením v neděli ve věznici Vakílábád v Mašhadu.
Všechny tři muže odsoudily takzvané revoluční soudy, což jsou speciální soudy, které se zabývají případy považovanými za "zločiny proti revoluci" či hrozbu namířenou proti národní bezpečnosti. V roce 1979 byl v Íránu po svržení šáha Mohammada Rezá Pahlavího a vítězství revoluce nastolen teokratický režim. Podle mnoha lidskoprávních organizací a pozorovatelů nelze íránskou justici považovat za nezávislou.
Lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku v neděli popravené muže označila za politické vězně a jejich procesy u revolučních soudů za nespravedlivé. Organizace uvedla, že od března bylo v Íránu popraveno 24 mužů, kteří podle ní byli politickými vězni. Třináct z nich bylo odsouzeno za činy týkající se lednových protestů, devět za příslušnost k zakázanému opozičnímu uskupení Lidoví modžáhedové (MEK), jeden za členství v ozbrojené sunnitské organizaci a jeden za činy související s protirežimními protesty z roku 2022. Úřady také popravily čtyři muže odsouzené za údajnou špionáž ve prospěch Izraele.
IHR a pařížská nevládní organizace Společně proti trestu smrti (ECPM) v dubnu vydaly zprávu, v níž tvrdí, že íránské úřady v loňském roce popravily nejméně 1639 lidí, což je nejvyšší počet od roku 1989.
Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů. Ze zprvu ekonomicky motivovaných demonstrací se postupně staly protirežimní protesty, které bezpečnostní složky násilně potlačily. Íránský režim část protestujících označil za násilné výtržníky a teroristy, zároveň obvinil USA a Izrael ze zneužívání protestů k rozsévání chaosu.
Íránská lidskoprávní organizace HRANA se sídlem v USA uvedla v únoru zveřejněné zprávě, že při protestech bylo zabito nejméně 7007 lidí, včetně 6488 protestujících, 76 náhodných civilistů, 236 dětí a 207 členů bezpečnostních a ozbrojených složek. Organizace také zaznamenala zatčení nejméně 53 777 osob a 369 případů vynuceného přiznání.
