Roztříštěnost měr odjakživa komplikovala hlavně obchod a vědu. O jejich sjednocení se pokoušeli mnozí panovníci, v českých zemích už Václav I. a Přemysl Otakar II. Podařilo se to však až mnohem později, a to ještě ne ve všech zemích. Důrazným podnětem k sjednocování měr a vah v rámci států i přes jejich hranice byla průmyslová revoluce a s ní spojený hospodářský rozvoj.
Nyní běžný metrický systém byl prosazen v porevoluční Francii v roce 1795. A v její metropoli Paříži byla 20. května 1875 podepsána mezinárodní konvence o metrickém systému, čímž byl založen Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM).
Metrickou konvenci původně uzavřelo 17 zemí, které se tím zavázaly zavést metrickou soustavu jednotek délky, obsahu a objemu. Cílem konvence bylo vytvoření univerzální a neutrální desetinné soustavy jednotek tak, jak to vyžadoval rozvoj vědy, výroby a obchodu.
Součástí dohody byl i vznik Mezinárodního úřadu pro váhy a míry (BIPM) se sídlem v Sévres u Paříže, který uchovává původní etalony měr a měřicích přístrojů a dovoluje jejich porovnávání s národními etalony. Dohledem nad tímto úřadem byl pověřen Mezinárodní výbor pro váhy a míry (CIPM).
Metrickému systému stále vzdoruje třeba Amerika, Kanada a Britové
Mezi původními signatáři konvence bylo i tehdejší Rakousko-Uhersko, do kterého patřily i české země. Konvence v habsburském soustátí vstoupila v platnost v roce 1876, byť metrická soustava zde již byla zavedena dříve. V současnosti má BIPM 64 členských a 37 přidružených států.
Vyvrcholením sjednocování bylo přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI (Systéme International d'Unités) v roce 1960. Systém SI přijaly téměř všechny státy světa, a tak 95 procent světové populace v současnosti používá metrický systém. Nejdéle metru a z něj odvozeným jednotkám vzdorují anglosaské země. Spojené státy, Kanada a Velká Británie patří mezi několik států, které v různé míře nadále používají i své zvykové nemetrické soustavy.
