V letošním prvním pololetí spadlo v Česku nejméně srážek za 64 let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo 76 procent normálu let 1991 až 2020. Méně než obvykle pršelo každý měsíc, informoval na facebooku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Mezi regiony podle něj nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, nicméně nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.
"První pololetí s podobně nízkým úhrnem srážek jsme zaznamenali i v letech 2003 a 2015. Srážkově nejbohatší byla první polovina roku 1965, kdy spadlo 459 milimetrů," uvedli meteorologové. Loni ve stejném období podle nich napršelo 355 milimetrů.
Z uplynulých šesti měsíců byl nejsušší únor, kdy napršela jen zhruba třetina toho, co obvykle. Nejvíce srážek bylo v červnu, přesto jejich množství odpovídalo jen 76 procentům normálu.
Podle dosavadních zjištění meteorologů od začátku roku nejvíce pršelo v Krkonoších a Jizerských horách. Třeba stanice Bílý Potok naměřila 566 milimetrů srážek, Dvoračky 556 milimetrů a Labská bouda 543 milimetrů. Přes 500 milimetrů měla i Lysá hora v Beskydech. Ze stanic, které už mají i kompletní červnová data, nejméně srážek bylo podle ČHMÚ na stanicích Dukovany na Třebíčsku a Habry na Havlíčkobrodsku, zhruba 134 milimetrů.
Z údajů projektu Intersucho z počátku týdne vyplynulo, že v současné době je kvůli absenci deště na pětině území Česka extrémní sucho, na dalších deseti procentech výjimečné sucho a bez sucha už je jen zanedbatelná část území. Situace se má ještě zhoršovat do konce týdne, teprve poté je pravděpodobnost, že by se situace mohla zlepšit.
Sucho, jehož míru odborníci určují jako poměr aktuálního stavu zásoby vody v půdě a průměrné zásoby za roky 1961 až 2015, je nejhorší na jihovýchod od Prahy směrem do jižních Čech, na Vysočinu a do východních Čech, v jižním cípu jižní Moravy, na jihovýchodní Moravě a na dalších menších územích.
