V Německu se opět rozproudila debata o návratu branné povinnosti. Oživily ji kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se stále více odvrací od Ukrajiny a Evropy a přiklání k Rusku. Kvůli zhoršení bezpečnostní situace by měla být branná povinnost podle poslance Křesťansko-sociální unie (CSU) Floriana Hahna znovuzavedena ještě letos.
Německá armáda je od roku 2011 založena na dobrovolné vojenské službě. Branná povinnost byla pozastavena, nepřestala ale platit úplně a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
"Pozastavení branné povinnosti už zkrátka neodpovídá dnešní době a aktuálnímu ohrožení. Ještě v roce 2025 musí první branci projít branami kasáren," řekl dnes bulvárnímu listu Bild mluvčí CSU pro obranné otázky Hahn. Bavorská strana CSU nyní spolu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a sociální demokracií (SPD) jedná o vytvoření nové německé vlády.
Podle Hahna nesmí Německo jen nečinně přihlížet, jak se svět kolem stává čím dál nebezpečnějším. Německo podle něj potřebuje účinnou odstrašující sílu a tou by měli být občané v řadách armády.
V rozhovoru s časopisem Stern se pro znovuzavedení branné povinnosti vyslovil i bývalý ministr zahraničí Joschka Fischer. Podle něj by měla navíc platit pro muže i ženy. "Bez tohoto opatření v obraně Evropy nepokročíme," uvedl.
Ministr obrany Boris Pistorius z SPD před časem představil návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem je, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně.
Pistoriusův návrh vládla schválila 6. listopadu, týž den večer se ovšem tříčlenná vládní koalice rozpadla. Před předčasnými parlamentními volbami na konci února se návrh v parlamentu schválit nepodařilo.
Německá armáda má nyní ve službě zhruba 180.000 vojáků a vojákyň a k dispozici má také zhruba 60.000 rezervistů. V dlouhodobém horizontu chce mít Pistorius 460.000 mužů a žen ve zbrani, z toho 260.000 v aktivní službě a 200.000 v rezervě.
Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 spustilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Problémem zůstává především právě personál. V aktuálních sondážních rozhovorech mezi CDU/CSU a SPD o vytvoření nové vlády se jedná i o dalším zvláštním fondu na obranné výdaje, který by mohl mít objem 400 miliard eur (deset bilionů Kč).
