Gotickou Kysuckou madonu, zapůjčenou Kysuckým muzeem, vystavila v Praze ve svých prostorách Groma Art Factory. Předmět o velikosti 84 milimetrů vyřezaný z kosti představuje ženskou postavu v dlouhých šatech. Podle odborníků jde o francouzskou nebo německou práci ze 13. či 14. století. Novinářům to dnes při představení předmětu řekli galerista Patrik Groma a kurátor Kysuckého muzea Marek Sobola. Předmět lze vidět ode dneška do 26. června.
"Je to poprvé, co Kysucká madona nebo také Světice z Radole opustila území Slovenské republiky. První zahraniční zápůjčka tohoto exponátu z Kysuckého muzea je do Prahy," řekl Sobola. Pro vývoz cenného artefaktu bylo podle něj třeba získat souhlas Žilinského kraje a předmět pojistit. Podle Sobola se jedná o vysokou částku. O jakou sumu jde, ale neupřesnil ani on, ani Groma.
"Chceme české publikum seznámit s tím, jaké jsou na Slovensku skvosty, a potěšit ho duchovním rozměrem krásné plastiky," řekl Groma, který je také prvním českým honorárním konzulem na Slovensku. S předmětem operoval jen on, a to v bílých rukavicích. Je podle něj citlivý na pot.
Podle něj stále probíhá výzkum a studie toho, co přesně madona představuje. Hlavní kurátor pařížského muzea Louvre Pierre-Yves Le Pogam podle Sobola poukázal na gesto zdvižených rukou, které mu připomnělo Pannu Marii při zvěstování. Podle jiných názorů se může jednat o rukojeť nože, ale i o postavu, která byla součástí většího celku.
Kysucká madona patří podle Kysuckého muzea mezi nejcennější památky slovenského kulturního dědictví. Má jemně modelovanou tvář a duchovní výraz.
Madonu objevili archeologové při výzkumu prostoru zaniklého kostela ve slovenské Radoli v roce 1990 na místě zvaném Koscelisko. Zbytky kostela byly podle muzea patrné ještě ve 40. letech 20. století. Archeologických výzkumů se konalo více, objevily vedle základů kostela, který zanikl patrně v 15. století, také hroby z různých dob.
V Žilině Groma provozuje výstavní prostory o rozloze asi 1000 metrů čtverečních, v pražské Salvátorské ulici menší galerii.
