Válka s Íránem stála USA až bilion korun, Pentagon přiznal jen polovinu

Zahraničí
30. 4. 2026 15:22
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek

Skutečná cena americké války proti Íránu může být až dvojnásobná oproti oficiálním číslům. Zástupce Pentagonu uvedl v Kongresu náklady 25 miliard dolarů, zdroje CNN však odhadují 40 až 50 miliard. Rozdíl tvoří zejména výdaje na rekonstrukci základen v Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku či Emirátech, které poničily íránské odvetné údery na počátku konfliktu zahájeného letos v únoru.

Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN. Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 25 miliard dolarů (521 miliard Kč), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.

Podle zdrojů stanice totiž údaj neobsahuje například náklady na opravy a obnovu amerických základen, které se Íránu podařilo poničit při jeho odvetných úderech. Írán podle CNN na začátku války zasáhl nejméně devět amerických základen v Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, Spojených arabských emirátech a Kataru. Íránské údery podle stanice na základnách zničily některá nákladná zařízení. Jeden ze zdrojů odhadl skutečné náklady včetně výdajů na rekonstrukci základen a náhradu zničených zařízení na 40 až 50 miliard dolarů (834 miliard až 1,04 bilionu Kč).

Hurst ve středu před zákonodárci řekl, že největší část výdajů na válku dosud tvořily výdaje za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení. Někteří demokratičtí zákonodárci dávali podle CNN najevo nedůvěru vůči částce, kterou uvedl Pentagon. Stanice poukazuje na svou informaci, že prezident Donald Trump by kvůli válce mohl požádat o dodatečné financování v objemu 200 miliard dolarů.

Válku proti Íránu zahájily Spojené státy a Izrael 28. února vzdušnými údery, při kterých zabily špičky íránského režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle íránských úřadů zahynulo při úderech přes 3000 lidí. Na začátku dubna sice boje ustaly, americké síly ale zahájily námořní blokádu Íránu, která v oblasti vyžaduje přítomnost velkého počtu lodí a vojenských prostředků.

Autor: ČTK, Jan KrumpholcFoto: Depositphotos

Další čtení

ilustrační obrázek

Půl milionu padlých? Co skrývají ruské hřbitovy o skutečných ztrátách

Zahraničí
30. 4. 2026
ilustrační obrázek

Berlínský soud zkrotil ministra: nesmí nazývat knihkupce politickými extremisty

Zahraničí
30. 4. 2026

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Zahraničí
30. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ