Dubnová inflace v Česku zrychlila na 2,5 procenta a hlavním viníkem jsou podle analytiků dražší pohonné hmoty. Ty zdražují v důsledku války v Íránu, která otřásá globálním trhem s ropou. Ekonomové zároveň varují, že vyšší ceny paliv se postupně promítnou i do dalších oblastí ekonomiky a udrží inflaci zvýšenou po zbytek roku.
Inflaci v dubnu táhly vzhůru ceny pohonných hmot. Kvůli nim se po zbytek roku meziroční růst spotřebitelských cen nedostane pod dvě procenta, uvedli oslovení analytici. Předpokládají také, že se dražší paliva začnou promítat i do cen dalšího zboží. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu byla dubnová inflace 2,5 procenta, zrychlila z březnových 1,9 procenta.
"I v dubnu byla inflace významně ovlivněna zdražením pohonných hmot v důsledku války v Íránu. Pokud bychom právě pohonné hmoty odmysleli, činila by inflace pouhých 1,7 procenta," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. "Zároveň ovšem i nadále platí, že celkovou inflaci naopak uměle snižuje převedení příspěvků na obnovené zdroje energie na státní rozpočet, a to podobnou intenzitou, jakou v opačném směru působí pohonné hmoty," upozornil.
"Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonných hmot jen minimálně. Vzhledem k aktuálnímu vývoji na Blízkém východě to na brzké snížení cen pohonných hmot zatím nevypadá," konstatoval hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Upozornil však, že se do spotřebitelských cen zatím příliš nepromítá zdražení plynu, které je rovněž důsledkem konfliktu v Íránu.
"Přestože ceny ropy nadále rostou, jejich přímý efekt na celkovou inflaci bude v příštích měsících spíše oslabovat, pokud nedojde na Blízkém východě k další eskalaci. Ceny pohonných hmot se nicméně postupně začnou propisovat i do cen zboží a služeb, včetně potravin, které zatím celkovou inflaci tlumí," uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis.
Podle Petra Kymličky z poradenské skupiny Moore Czech Republic období zpomalování inflace v Česku skončilo. "Vstupujeme do období, ve kterém bude inflace delší dobu setrvávat spíše v horní polovině tolerančního pásma ČNB," uvedl Kymlička Česká národní banka stanovuje toleranční pásmo jako jeden procentní bod nad a pod svým dvouprocentním inflačním cílem. "Pro firmy to znamená, že předpoklad klesajících sazeb a nákladů přestává platit. Do plánů na rok 2027 je proto třeba promítnout udržitelnost marží i v dražším prostředí," dodal Kymlička.
"V nejbližších měsících by se meziroční inflace měla držet mírně pod 2,5procentní hranicí, v závěru roku by vlivem sekundárních dopadů války v Íránu mohla atakovat hodnotu tří procent a v průměru za celý letošní rok dosáhnout přibližně 2,5 procenta," uzavřel Hradil.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes v pravidelné měsíční zprávě uvedla, že celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. Kvůli konfliktu, který se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán, je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv. Ten je klíčovou námořní cestou pro vývoz ze zemí kolem Perského zálivu.
