Amazonský prales má neobyčejnou schopnost regenerace. Podle nové brazilské studie se o obnovu vykácených a opuštěných ploch stará především zhruba 15 až 25 pionýrských druhů stromů a palem. Tyto odolné dřeviny rychle osídlí vyčerpanou půdu, ochladí ji a vytvoří příznivé podmínky pro návrat dalších rostlin i ukládání uhlíku. Cílená výsadba těchto druhů by mohla zásadně urychlit obnovu plic planety.
Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík. O studii informovala agentura AFP.
"Je to fantastické, protože les je odolný. Tyto druhy mu dávají novou šanci," řekl AFP hlavní autor studie Fernando Elias z muzea Emília Goeldiho ve státě Pará. Výzkum zveřejnil minulý měsíc odborný časopis Global Change Biology.
Takzvané pionýrské druhy dokážou růst i v půdě ochuzené po zemědělském využívání, snášejí silné sluneční záření a rychle se rozrůstají. Jejich husté koruny vytvářejí stín, který může teplotu pod nimi snížit až o šest stupňů Celsia. Zároveň produkují velké množství listů, které po opadání obohacují půdu o organickou hmotu a připravují ji na návrat náročnějších druhů typických pro původní prales.
Vědci při výzkumu analyzovali více než 25.000 stromů a palem v několika oblastech východní Amazonie. Zkoumali lesy, které se obnovovaly od jednoho roku až po šest desetiletí. Mezi nejvýznamnější druhy patřily například Cecropia palmata s velkými listy připomínajícími dlaň nebo Inga alba, jejíž dlouhé lusky obsahují sladkou bílou dužinu. Významnou roli sehrály také palmy, z jejichž ořechů místní obyvatelé získávají olej.
Podle Eliase by přesnější znalost druhů, které jsou při obnově lesa nejdůležitější, mohla pomoci výrazně urychlit rekultivaci odlesněných území. "Pokud víme, které druhy dominují v zásobách uhlíku a ovlivňují fungování těchto ekosystémů, můžeme na ně při obnově cílit," uvedl.
Obnova amazonských lesů má přitom význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro klima. Stromy v Amazonii ukládají obrovské množství uhlíku a pomáhají regulovat globální oteplování. "Když odstraníte les, neodstraňujete jen biodiverzitu. Odstraňujete také schopnost lesa regulovat klima," upozornil Elias.
Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) byla v Brazílii za posledních 40 let odlesněna plocha přibližně o velikosti Španělska.
V posledních letech se tempo odlesňování v Brazílii snížilo. Za vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy loni kleslo na nejnižší úroveň za deset let. Brazilská vláda chce ztrátu lesů do roku 2030 zcela zastavit a v rámci svých závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody se zavázala obnovit 12 milionů hektarů půdy.
