Akademie věd ČR dnes v Praze udělí prestižní prémii Otto Wichterleho 23 špičkovým vědcům do 35 let. Ocenění, které zahrnuje finanční podporu 330 000 korun rozloženou do tří let, vyzdvihuje talenty v oborech od mikrobiologie přes geoarcheologii až po matematiku. Cílem ceny je podpořit nastupující generaci odborníků, kteří svými výzkumy posouvají hranice poznání a stávají se klíčovými osobnostmi české i světové vědy.
Odborníci na střevní bakterie, statistické modely a algoritmy nebo například na vývoj krajiny od pravěku po středověk dnes v Praze převezmou prémii Otto Wichterleho. Cenu letos Akademie věd (AV ČR) udělí 23 laureátům, kteří získají 330.000 korun rozložených do tří let. Ocenění se uděluje vědcům do 35 let, kteří ve svých oborech dosahují špičkových výsledků.
"Mnozí držitelé Wichterleho prémie z minulých let dnes patří k uznávaným odborníkům a posouvají hranice svých oborů. Také letošní laureáti mají předpoklady navázat na jejich úspěchy a stát se v budoucnu významnými osobnostmi české i světové vědy," řekl předseda AV ČR Radomír Pánek, který ceny mladým vědcům dnes odpoledne předá.
Mezi oceněnými je třeba imunolog Tomáš Brabec, který zkoumá střevní bakterie. Zabývá se například tím, jak se dětský imunitní systém vyrovnává se salmonelovou infekcí. Mechanismus je lépe známý u dospělých, přestože pro děti je toto onemocnění nebezpečnější. Oceněná geoarcheoložka Katarína Adameková analyzuje a rekonstruuje vývoj krajiny od pravěku po středověk. Pod mikroskopem studuje půdy a sedimenty, které fungují jako přírodní archiv minulosti.
Cenu získali i fyzik Aleš Vlk, který se zaměřuje na pochopení optických a elektrických vlastností fotovoltaických materiálů, či matematička Adéla Hladká. Vědkyně vyvíjí nové statistické modely a algoritmy, které dokážou odhalit zkreslení v testových úlohách nebo lépe zachytit situace, kdy respondenti hádají, ztrácejí pozornost či odpovídají strategicky.
Chemik Ondřej Mrózek, který je také jedním z oceněných, hledá cesty, jak nahradit drahé a vzácné kovy v moderních fotonických aplikacích dostupnějšími prvky. Psycholog David Lacko odhaluje pomocí speciálních měřicích metod lidské předsudky skryté v dotazníkových odpovědích. Změřit lidské předsudky nebo skrytý rasismus je složité, protože lidé v klasických dotaznících často podvědomě odpovídají tak, aby působili lépe.
Františka Schormová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zaměřuje na migraci, exil a na způsoby, jak literární texty překračují hranice jazyků a kultur. Letos jí vyjde monografie v renomovaném zahraničním nakladatelství Brill. Navazuje na úspěšnou disertaci, v níž zkoumala kontakty mezi českou a afroamerickou kulturou zejména během studené války. Tato práce byla oceněna mimo jiné Cenou Jana Palacha a čestným uznáním Americké asociace komparativní literatury.
Ocenění nese jméno profesora Otto Wichterleho - českého chemika proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd. Ocenění se uděluje od roku 2002, dosud ho podle AV ČR obdrželo více než 560 laureátů a laureátek.










