Velcí pěstitelé révy vinné v Česku dávají přednost restrukturalizaci svých vinohradů před jejich rozšiřováním. Jejich aktivity se zaměřují na zvýšení počtu rostlin na hektar a tím i výnosu, kombinování klasických a odolných takzvaných PIWI odrůd či úpravy konstrukcí a vedení keřů. Informovala o tom Vinařská unie, jejíž členové hospodaří přibližně na pětině všech vinohradů v Česku.
Plocha vinohradů v Česku se loni znovu zmenšila, a to o 359 hektarů na 16.945 hektarů. Stalo se tak navzdory tomu, že vinohradníci osázeli větší plochu než v roce 2024. Většina výsadby totiž pokrývá dříve vyklučené plochy, kde už vinohrady byly. "V současných podmínkách už není cestou další rozšiřování vinic, ale jejich promyšlená restrukturalizace. Právě ta umožňuje reagovat na klimatické změny, tlak na rostoucí náklady i proměny trhu a dlouhodobě udržet konkurenceschopnost českého vinařství," uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Proměna vinohradů je postupná a zahrnuje úpravy, jako jsou změny vedení, sponu nebo konstrukce vinic a také úpravy odrůdové skladby, včetně zařazování PIWI odrůd vhodných i pro ekologické pěstování. Vinařství se také zaměřovala na přizpůsobení vinohradů mechanizaci.
"Plánujeme pokračovat v nastaveném dlouhodobém plánu restrukturalizace se zaměřením na získání maximálního výnosu na vinicích. Toho chceme dosahovat pomocí zvýšení počtu rostlin na hektar, kombinace výsadby standardních a PIWI odrůd, případně i zajištění závlahy," přiblížil Petr Chaloupecký, ředitel Vinařství Lahofer.
Plocha vinic v Česku loni klesla pod 17.000 hektarů poprvé od vstupu Česka do Evropské unie. Dosud nejnižší údaj byl z roku 2011, a to 17.198 hektarů.
