Za krádež keltského pokladu nevyčíslitelné hodnoty a další trestné činy poslal v úterý německý soud do vězení čtyři muže. Za mřížemi by měli strávit od čtyř let a devíti měsíců do 11 let. Soud považuje za prokázané, že čtveřice v roce 2022 v bavorském Manchingu ukradla více než 2000 let staré zlaté mince.
Podle zemského soudu v Ingolstadtu se podařilo vinu čtyř obžalovaných ze severního Německa prokázat, ačkoli muži celou dobu mlčeli a jejich právní zástupci požadovali, aby je soud shledal nevinnými.
Z archeologického muzea v hornobavorském Manchingu v listopadu 2022 zmizelo 483 mincí a větší hrouda zlata; stáří předmětů vědci odhadovali na přibližně 2100 let.
Váha mincí byla skoro čtyři kila
U mincí šlo o takzvané statéry mušlového typu, které byly ražené na území obývaném kmenem Bójů, tedy zhruba na území dnešních Čech. Zlaté mince vážily 3,7 kilogramu. Poklad archeologové našli v roce 1999 a jde o největší poklad keltských platidel nalezený ve 20. století. Mince byly v muzeu v Manchingu vystaveny od roku 2006.
V procesu se čtveřicí vypovídalo více než 120 svědků a soudních znalců. Muži čelili obžalobě z organizované krádeže zlatého pokladu, ale i z téměř dvou desítek dalších trestných činů. Podle soudu řadu let jezdili po Německu a Rakousku a vykrádali například trezory a bankomaty v supermarketech a na čerpacích stanicích.
Keltský poklad zůstává nezvěstný a panují obavy, že se jej už nikdy nepodaří najít. Při zadržení jednoho z obžalovaných, 45letého muže z Berlína, se našly hrudky zlata. Předpokládá se, že jde o zhruba sedm desítek roztavených mincí z Manchingu. Odborníci pro potřebu procesu hodnotu pokladu odhadli na 1,5 milionu eur (37 milionů Kč). Historici ovšem hovoří o hodnotě nevyčíslitelné.
