Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest pojišťoven kromě VZP, navrhuje ministerstvu zdravotnictví (MZd) úpravy úhradové vyhlášky pro rok 2026, kterou má úřad vydat do konce října. Chce pro příští rok vyrovnané hospodaření a omezení růstu nákladů, informoval SZP v tiskové zprávě. Rozdělovat se bude podle materiálu z dohodovacího řízení 546 miliard korun, které tvoří zejména platby zdravotního pojištění a příspěvek státu za státní pojištěnce, letos je to 504,6 miliardy korun.
Deficit systému a nové nákladové položky
"Systém veřejného zdravotního pojištění je opakovaně v deficitu a pro rok 2026 neexistují žádné příjmové rezervy. Kromě toho přibudou nové nákladové položky jako například nové hrazené výkony, provozní náklady ÚZIS, rozšířená prevence, roli hrají i rostoucí výdaje na centrové léky a stárnutí populace," uvedl prezident svazu Martin Balada.
Rezervy pojišťoven se tenčí
Veřejné zdravotní pojištění bylo loni ve schodku 11 miliard korun, vyšší výdaje než příjmy pojišťovny očekávají i letos. Například VZP, jejímiž klienty je 60 procent občanů, naplánovala svůj rozpočet se schodkem 7,7 miliardy. Rozdíl pojišťovny čerpají z rezerv, svaz dlouhodobě upozorňuje na to, že se ale vyčerpají.
Role ministerstva při stanovení cen a úhrad
Úspory podle Balady nemohou pojišťovny vyjednat samy s jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, pravidla musí nastavit stát vyhláškou. "Rozhodnutí o bilanci systému je nyní již plně v rukou ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo má silnou kompetenci ke stanovení cen a úhrad. Věříme, že bude mít odvahu je využít a vrátit systém k udržitelnému provozu," dodal Balada.
Návrhy změn: kapitační platby a přímé nákupy služeb
Mezi návrhy svazu je například úhrada kapitační platby, kterou lékaři dostávají každý měsíc za každého registrovaného pacienta, jen u lidí, kteří v posledních čtyřech letech skutečně do ordinace dorazili, nebo přímý nákup laboratorních služeb praktickými lékaři a dalšími poskytovateli zdravotní péče místo jejich úhrady pojišťovnou. "Navrhujeme také zpřísnit regulace u vyšetření na vyžádání a předepsaných léčiv, revidovat systém bonifikací a výrazně upravit platby za akutní a následnou lůžkovou péči, u níž náklady rostly v posledních letech velmi prudce," uvedl Balada.
Základem nastavení úhrad zdravotní péče pro následující rok by měly být výsledky dohodovacího řízení v jarních měsících roku předchozího. V něm jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Výsledky jednání pak MZd do konce října musí promítnout do takzvané úhradové vyhlášky. Dlouhodobě se ale dohody ve většině segmentů vyjednat nedaří, například pro rok 2026 ji uzavřelo jen šest z 15 segmentů zdravotní péče.
Struktura nákladů: nemocnice a léky tvoří většinu výdajů
Segmenty, které se dohodly se zdravotními pojišťovnami, tvoří dohromady jen malou část rozdělovaných nákladů. Do stomatologie jdou necelá čtyři procenta, do gynekologie 1,4 procenta a platby lázním a ozdravovnám tvoří necelé procento. Úhrady lékárnám jsou součástí nákladů na léky a zdravotnické prostředky, které tvoří necelých 12 procent. Zhruba polovinu nákladů celého systému veřejného zdravotního pojištění čerpají nemocnice akutní péče.
Náklady na zdravotní péči za pět let vzrostly o 62 procent. Částečně vinu nese i epidemie covidu-19, která znamenala zejména vyšší náklady na odměny pro personál pečující o hospitalizované nakažené, z pojištění se hradilo také očkování nebo testování.
Vývoj příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění (v mld Kč):
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | Odhad 2025 | Odhad 2026 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Náklady | 311 | 359 | 404,4 | 418,1 | 456,6 | 504,6 | - | - |
| Příjmy | 327,6 | 353,6 | 402 | 427,7 | 461,9 | 498,1 | 523,1 | 546,1 |
| Rozdíl | + 16,6 | - 5,4 | + 2,4 | + 9,6 | + 5,3 | - 6,5 | - | - |
