Češi větrnou energii v zásadě podporují – dokud se jich přímo netýká. Podle průzkumu agentury STEM/MARK by polovina dotázaných souhlasila s větrníkem pět kilometrů od svého domu. Nadšení ale rychle opadá, když přijde řeč na hluk, zásah do krajiny nebo likvidaci turbín. A co by pomohlo? Peníze, slevy a kompenzace. Kdo by to byl řekl.
Polovina říká ano, ale bez nadšení
Polovině Čechů by nevadila větrná elektrárna stojící pár kilometrů od domu. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Odpůrci těchto elektráren se obávají hlavně zásahu do krajiny či hluku. Přijatelnost větrných elektráren by pro část lidí zvýšily třeba přímé odměny od provozovatelů turbín pro domácnosti.
Při hypotetickém scénáři výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti pět kilometrů od vlastního bydliště by 49 procent dotázaných se stavbou souhlasilo. Proti by bylo 38 procent lidí. Rozvoj využívání větru k výrobě elektřiny v celé zemi by pak podpořilo ještě více dotázaných, 56 procent. Třiadvacet procent lidí s rozvojem větrné energetiky nesouhlasí.
Ekologie ano, hluk a rozbité turbíny ne
Podporovatelé větrných elektráren jako klady nejčastěji zmiňují podle autorů průzkumu ekologičnost a čistotu zdroje, energetickou soběstačnost Česka a nižší ceny elektřiny. Odpůrci naopak poukazují na vizuální zásah do krajiny, hluk, otázky spojené s likvidací turbín po skončení životnosti a pochybnosti o dostatečné větrnosti republiky.
Pro více než dvě pětiny lidí by přijatelnost výstavby větrných elektráren v okolí jejich bydliště zvýšily přímé odměny pro domácnosti jako třeba kompenzace, sleva na energiích nebo podíl na zisku. Zhruba 30 procent dotázaných by preferovalo jasná pravidla pro vzdálenost větrných elektráren od obydlí, pravidelný příjem do obecních rozpočtů nebo nezávislá měření hluku. Patnáct procent dotázaných řeklo, že by pro ně nezvýšilo přijatelnost větrných elektráren nic.
Voda a slunce vedou, uhlí je na odpis
Ze všech energetických zdrojů Češi nejlépe přijímají vodní energii, kterou kladně hodnotí 88 procent dotázaných. Na druhém místě byla s 86 procenty pozitivních hodnocení sluneční energie a na třetím větrná se 75 procenty. Převahu kladných hodnocení má i jaderná energie s 63 procenty. Názor lidí na jádro je podobný jako na vyrábění energie z biomasy, které pozitivně hodnotí 62 procent dotázaných. Zhruba polovina lidí má podobný postoj k výrobě energie ze zemního plynu. Nejhorší hodnocení má uhelná energetika, kterou pozitivně vnímá pouze 23 procent lidí.
Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, Česko s 13 megawatty (MW) se na tom podílelo 0,07 procenta. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejichž podíl na výrobě elektřiny v zemi je kolem jednoho procenta. Energetické zdroje v Česku vyprodukovaly podle portálu oEnergetice.cz za loňský rok 71,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Největší podíl měly tradičně jaderné zdroje s více než 42 procenty. Podíl větrných elektráren byl asi 0,84 procenta.
Průzkum prováděla agentura STEM/MARK letos v březnu. Zúčastnilo se ho 516 lidí starších 18 let.
