Více než pětinu lidí, kterým lékaři nově diagnostikují rakovinu, tvoří v posledních letech pacienti, kteří se s jiným nádorem už léčili. Na dnešním semináři Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Léčených či vyléčených onkologických pacientů se zhoubným nádorem žije v Česku přes 520.000. Do roku 2040 se jejich počet podle odborníků zvýší o 27 procent, nádory budou nejčastější příčinou úmrtí.
Asi pětina lidí, kterým lékaři diagnostikují rakovinu, je mladší 60 let. Ani po vyléčení prvního nádoru podle Duška část lidí nedbá na prevenci rakoviny a s dalším nádorem přichází k lékaři pozdě. "Celá řada těch pacientů chodí na kontroly na specializovaná pracoviště, kde se samozřejmě kontroluje ten jejich nádorový problém. A mohou minout komplexní prohlídku praktického lékaře," řekl Dušek.
Každý rok si podle něj například diagnózu rakoviny tlustého střeva vyslechne zhruba 800 lidí, kteří už se s jiným druhem rakoviny léčili. Stoupající výskyt rakoviny souvisí podle expertů s delší dobu dožití a lepšími výsledky léčby. Zatímco v současné době je seniorů nad 85 let zhruba 200.000, po roce 2040 jich bude asi 470.000. Různý typ nádoru včetně nezhoubných lékaři od roku 2022 diagnostikují u 100.000 lidí za rok.
"Onkologická péče je v ČR na velmi vysoké úrovni, což dokládají dlouhodobě se zlepšující výsledky přežití pacientů," uvedl Dušek. Za problém ale považuje stále velký podíl nádorů, se kterými pacienti vyhledají lékaře až v době, kdy je rakovina obtížně léčitelná.
Nejčastější nádory se lékaři snaží zachytit takzvaným screeningem, tedy vyšetřováním lidí, kteří dosáhli určitého věku, ve kterém se rakovina vyskytuje častěji, ale nepociťují žádné příznaky. Možnost odhalit včas nádor prsu využívá 59 procent žen, rakovinu hrdla děložního 80 procent žen a nádor tlustého střeva a konečníku 32 procent populace nad 50 let. "Ztrácíme miliardy korun a lidské životy na něčem, na čem bychom nemuseli," dodal Dušek.
K pozdnímu zahájení léčby podle něj také v některých regionech vede špatná koordinace péče. V části krajů podle Duška pacienti dlouho čekají na jednotlivá dílčí vyšetření, než je u nich diagnóza potvrzená. Pomoci by měla nová pozice koordinátorů péče, které by měla mít všechna komplexní onkologická centra (KOC).
Podle Mariána Rybáře z ministerstva zdravotnictví nemohou pacienti s podezřením na závažnou diagnózu dostávat termín vyšetření za tři měsíce. "KOC musí pacienta objednat v místě, kde je větší dostupnost," uvedl. Vytvoření pozic koordinátorů je jednou z podmínek, kterou má úřad na fungování 15 komplexních center v ČR.
Ta musí letos požádat o takzvanou reakreditaci, tedy potvrzení statutu KOC. Podle Duška bude výzva otevírající výběrová řízení na tato centra rozeslána v následujících dnech a po 4. červenci by se měla objevit ve věstníku ministerstva zdravotnictví. To o nové síti center rozhodne zřejmě v září.
