Více než polovina českých europoslanců podpořila vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Pro návrh bylo 11 europoslanců z celkových 21, šest bylo proti. Tři europoslanci z ODS a europoslanec Ondřej Kovařík z hnutí ANO se podle záznamů hlasování nezúčastnili.
Pro nedůvěru hlasovalo šest europoslanců z hnutí ANO, kteří jsou členy populistické frakce Patrioti pro Evropu, a rovněž europoslanec za Motoristy Filip Turek a europoslankyně Nikola Bartůšek, která kandidovala za Přísahu (oba také Patrioti pro Evropu). Podporu návrhu na vyslovení nedůvěry vyjádřili rovněž dva nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!) a Ivan David zvolený za SPD z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN).
Europoslanci z ANO ve společném prohlášení před hlasováním uvedli, že "Evropská komise ztratila kontakt s realitou" a zároveň oznámili, že v září "přijdou s dalším návrhem", pokud šéfka komise nezmění přístup. "Ursula von der Leyenová nazvala europoslance, kteří podepsali návrh na vyslovení nedůvěry, extremisty. To je ukázka její demokracie v praxi. Takhle by se chovat neměla, protože má být apriori apolitická," poznamenala ještě před hlasováním Dostálová.
Turek hlasování označil za "příležitost upozornit na potřebu větší transparentnosti a odpovědnosti v evropských institucích". "Jako jeden z iniciátorů návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové bych rád upřesnil, že můj postoj vychází z vážných obav ohledně transparentnosti této Evropské komise. Kauza Pfizergate, kde prezidentka von der Leyen odmítla zveřejnit komunikaci s generálním ředitelem Pfizeru během jednání o vakcínách proti covidu-19, vyvolává pochybnosti o otevřenosti komise," uvedl Turek.
Proti vyslovení nedůvěry se postavilo všech pět europoslanců z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), ke které patří i Ursula von der Leyenová - Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová a Jan Farský (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Farský i Niedermayer po hlasování sdělili, že ačkoliv mají k činnosti komise i výhrady, je zapotřebí silná Evropa.
Podle Farského v posledních měsících nepřišla zásadní změna ani pochybení ze strany Evropské komise. "Konzervativci a nacionalisté potřebovali exhibovat. Sami dopředu museli vědět, že to bude divadlo s minimálním dopadem," uvedl s tím, že hlasování o nedůvěře Evropu akorát oslabilo, "což je v zájmu především Ruska, rozhodně ne Evropanů a českých občanů".
"Pro hlasovali hlavně krajně pravicoví europoslanci a euroskeptici," poznamenal shodně Niedermayer s tím, že skutečným cílem iniciátorů byla "destabilizace EU bez jakéhokoli alternativního konstruktivního návrhu".
Proti vyjádření nedůvěry komisi byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Uvedla, že podpořit šéfku von der Leyenovou se rozhodla "po důkladném zvážení". "Ano, chování komise při nezveřejnění komunikace bylo špatně a jsem ráda, že to soud potvrdil, a proto také nyní budeme silně tlačit na komisi, aby soudní výzvu k podání vysvětlení dodržela," sdělila s tím, že by odvolání současné komise nyní nejvíce nahrálo "extremistům z krajní pravice".
Europoslanci ODS, která patří do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) dali již předem najevo, že návrh nepodpoří, unijní exekutivu ale zkritizovali. Samotného hlasování se pak nezúčastnili.
"S dosavadní prací komise nejsme spokojení. Komise neopravuje dostatečně rychle ideologickou a restriktivní podobu Green Dealu, váhá s mnoha podstatnými rozhodnutími a občas se chová, jako by naše hlasy ani nechtěla. To je i příklad návrhu na zpřísnění klimatických cílů v podobě nového milníku v roce 2040, který je pro nás naprosto nepřijatelný," uvedli europoslanci ODS ve svém prohlášení. Komise od nich musí dostat jasné varování, dodali. "Po dohodě s řadou dalších národních delegací v rámci našeho poslaneckého klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR) jsme se rozhodli být na hlasování přítomni, ale aktivně o předloženém návrhu nehlasovat," doplnili.
