Platby za pobyt na záchytce zůstávají ve velkém neuhrazené a systém se dostává pod tlak. Některé stanice uvádějí, že vyberou jen zlomek peněz, které by měly pokrýt jejich provoz. Vysoký podíl neplatičů, často z řad sociálně slabých, znamená, že bez pravidelných dotací by řada zařízení nemohla vůbec fungovat.
Vysoký podíl neuhrazených pobytů
Více než polovina poplatků za pobyt v protialkoholních záchytných stanicích v ČR podle jejich zástupců zůstává neuhrazena. Některé dokonce evidují kolem 70 procent neuhrazených pobytů. Vymáhají je obtížně. Téměř nulová vymahatelnost je třeba u bezdomovců, cizinců ze zemí mimo EU nebo lidí s trvalým pobytem na úřadech, vyplynulo z ankety mezi provozovateli stanic. Podle nich by tak provoz stanic nebyl bez dotací krajů a měst možný.
V průměru zhruba 70 procent neuhrazených pohledávek mají čtyři moravskoslezské protialkoholní stanice, z nichž tři zřizuje kraj a jednu Ostrava. Nejméně, 61,5 procenta, jich má zařízení ve Frýdku-Místku a nejvíce - téměř 76 procent - záchytná stanice v Ostravě. Ostravská stanice má ale proti těm mimoostravským více příjmů opilých lidí, ročně jich je přes 1600, zatímco stanice ve Frýdku-Místku, Opavě a Karviné jich mají o 400 méně. Řekla to Miroslava Chlebounová z krajského úřadu.
Podobná situace v Pardubickém a Královéhradeckém kraji
Sedmdesátiprocentní podíl nezaplacených faktur, které klient obdrží při propuštění, evidují také pardubická a královéhradecká protialkoholní stanice. Jediná stanice v Pardubickém kraji patří pod psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice a loni se podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové postarala o 1142 lidí.
"Vymáhání pohledávek po klientech záchytné stanice je velmi obtížné, neboť to jsou převážně osoby bez domova, žijící v azylových domech, v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírající dávky v hmotné nouzi," uvedl za krajskou královéhradeckou stanici mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Liberec: dotace nestačí pokrýt náklady
Od většiny lidí musí vymáhat peníze za pobyt v protialkoholní stanici také liberecká nemocnice. Podle jejího mluvčího Václava Řičáře se zaměstnanci stanice starají každou noc v průměru o tři až šest lidí. "Nejvíce jich bývá v pátek a pondělí, ale úplná pravidelnost v tom není. Například za poslední víkend prošlo záchytnou stanicí 27 lidí," uvedl mluvčí a doplnil, že za poslední rok je průměr nezaplacených pohledávek 64 procent a k pokrytí nákladů stanice nestačí ani devítimilionová krajská dotace.
Dvě třetiny pobytů nezaplatí ani lidé, kteří strávili noc na záchytce ve Vojenské nemocnici Olomouc, která je jedinou v kraji a ročně se postará o 1600 až 1700 alkoholem zmožených lidí. Opilce pobyt stojí 2000 korun při platbě na místě, u pozdější platby 3000 Kč.
Karlovarský kraj: milionové ztráty
Vymahatelnost pohledávek v protialkoholní záchytné stanici v Sokolově, kterou provozuje v Karlovarském kraji Zdravotnická záchranná služba, se dlouhodobě pohybuje mezi 24 a 30 procenty. Cena za pobyt je přes deset let 3400 korun za noc, klienti jsou převážně lidé bez domova, kteří nezaplatí. Roční náklady na chod stanice jsou zhruba deset milionů korun. "V roce 2025 evidujeme 625 záchytů, přičemž uhrazeno bylo pacienty 2,298.479 korun. Stanice je tedy zhruba 7,5 milionu korun ve ztrátě," řekl ředitel ZZS KVK Jiří Smetana. V předchozích letech měla záchytka ročně okolo 550 záchytů.
Českobudějovická záchytka, kterou zřizuje kraj a provozuje záchranná služba, klientům účtuje 1200 korun za noc. Loni poplatek dosáhl 1,198 milionu korun. "Za pobyt však zpravidla zaplatí pouze 40 procent z nich. Zhruba 60 procent pohledávek je prakticky nedobytných. Záchranná služba vymáhá nezaplacené pohledávky zasíláním upomínek s velmi malým úspěchem," uvedla mluvčí jihočeské záchranky Petra Kafková. Náklady na provoz zdravotnického zařízení jsou ročně zhruba devět milionů korun.
Kroměříž: dluhy přesahují desítky milionů
Poplatek za pobyt v kroměřížské protialkoholní stanici, zřizované Zlínským krajem, činí 1300 korun, přesto ani zde ho mnozí neuhradí. "V roce záchytu pobyt uhradí dlužnou částku 30 procent klientů. Úspěšnost vymáhání zbylé částky je zhruba tři procenta. Celkový dluh přesahuje 36 milionů korun," uvedla mluvčí Kroměřížské nemocnice Veronika Slaměnová.
"Vymáhání nákladu za pobyt je naprosto bezpředmětné, protože skoro ve všech případech končilo neúspěchem," uvedl za záchytnou stanici, kterou zajišťuje pro kraj brněnská psychiatrická nemocnice, přednosta primariátu pro léčení návykových nemocí Jiří Pokora. Podle něj účet za pobyt na tamní záchytné stanici uhradí necelá polovina klientů.
Mladá Boleslav: nízká platební morálka
Klienti mladoboleslavské protialkoholní stanice, která spadá pod Klaudiánovu nemocnici, za loňský rok dlužili za nocleh podle mluvčí nemocnice Jany Petrové zhruba 1,4 milionu korun, zaplaceno z toho bylo 368.300 korun. "Placení poplatku záleží na sociální skupině obyvatel, ze které se klient rekrutuje," řekla Petrová. I přes výrazně ztrátový provoz stanice ale nemocnice omezování její služby neplánuje.
Jiná situace není ani v příbramské protialkoholní stanici, kterou provozuje Centrum sociálních a zdravotních služeb Příbram v areálu oblastní nemocnice. Podle mluvčí radnice Evy Švehlové loni na záchytce skončilo 192 klientů, kolem 30 procent za pobyt zaplatilo a částečně zaplatilo za službu sedm procent.
