Nelegálním migrantům se bude v Česku žít zřejmě hůř. Vláda chystá řadu opatření, od kterých si slibuje, že migranty odradí ještě před vstupem do země. Bude se to týkat téměř všeho - od soudních řízení o deportaci, přes kontroly bezpečnostních rizik až po zdravotní prohlídky nebo nařízení místa pobytu či přístup do mobilního telefonu cizince.
Záměr oznámil v pátek premiér Petr Fiala (ODS), který ho chce probrat ještě s opozicí. Zákon, který se chystá koalice navrhnout, přináší rychlejší vyhošťování nelegálně pobývajících cizinců, zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl, rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověřování, zrychlení soudních řízení nebo snížení sociálních standardů pro žadatele o azyl. Cílem návrhu je odradit potenciální migranty od vstupu do Česka.
Mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler uvedl, že novela bude Sněmovně předložena jako poslanecký návrh s žádostí o schválení v prvním čtení. K návrhu zákona svolává koalice podle poslankyně ODS Evy Decroix schůzku s opozicí. "Přicházíme s návrhem zákona, který zpřísňuje opatření v oblasti migrace na národní úrovni. Cílem tohoto návrhu je odradit potenciální migranty od vstupu na území České republiky," řekl Fiala. Koalice chce návrh s opozicí projednat ještě předtím, než návrh podá. Decroix zmínila možnost předlohu zákona projednat ve Sněmovně ve zrychleném řízení a možnost změn, na kterých by se koalice dohodla s opozičními lídry.
Nejdůležitější bude vyhošťování
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je hlavní páteří návrhu zefektivnění řízení o vyhoštění nelegálně pobývajících cizinců. Pokud bude například cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu.
Do jednoho by také měla být spojena řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také úředně určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních.
V loňském roce Česká republika podle zprávy ministerstva vnitra evidovala 1363 žádostí o mezinárodní ochranu, meziročně o 62 méně. Nejčastěji o ochranu žádali lidé z Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu. Azyl Česko loni udělilo v 54 případech, dalších 149 lidí získalo doplňkovou ochranu. Tu získávají lidé, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale existuje důvodná obava, že by jim v domovském státě hrozila vážná újma.
Policie bude mít přístup do mobilů migrantů
Soudy také podle novely budou mít povinnost zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je na místě uložit trest vyhoštění. Žadatelé budou také prověřováni v bezpečnostních databázích, migranti budou nově procházet i novým epidemiologickým screeningem. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů. "Je tady někdo, jehož totožnost neznáme, a policie a dané úřady budou mít možnost prověřit data z jeho mobilního telefonu, abychom zjistili, kdo ten člověk je," vysvětlil Rakušan.
Rozhodování odboru azylové a migrační politiky bude podle Rakušana také podléhat přísnějším lhůtám, stejně jako délka soudních řízení. Návrh také zavádí možnost detencí na mezinárodních letištích. Člověk v detenci podle něj bude považován za člověka, který nevstoupil na území Evropské unie.
Vývoj počtu žádostí o mezinárodní ochranu a počet udělených azylů a doplňkových ochran mezi lety 2020 a 2024:
Rok | Počet žádostí | Počet udělených azylů | Počet udělených doplňkových ochran |
2020 | 1164 | 42 | 72 |
2021 | 1411 | 191 | 120 |
2022 | 1694 | 92 | 387 |
2023 | 1425 | 56 | 268 |
2024 | 1363 | 54 | 149 |
Zdroj: Zpráva MV o migraci za 4. čtvrtletí roku 2024